Vznik ochranného pásma požadovalo po Brně mimo jiné UNESCO, v jehož seznamu je funkcionalistický klenot postavený pro manžely Tugendhat v době první republiky, zapsán. Město se k jeho vytvoření zavázalo již před dvaceti lety. „Pásmo zahrnuje část Černopolní ulice v úseku před vilou a komplex zahrad a přilehlých pozemků mezi vilami Tugendhat a Löw-Beer a Arnoldovou vilou,“ informoval náměstek brněnské primátorky Tomáš Koláčný.

Ochranné pásmo v praxi znamená třeba to, že některé, přesně vymezené vnější úpravy svých domů, si budou muset vlastníci nejdřív nechat schválit od mětských památkářů.

„V ochranném pásmu nebudou možné zásahy, které by nějakým způsobem negativně ovlivnily celkový pohled na vilu Tugendhat, samotné prostředí vily nebo pohledy z vily na historické centrum města. Totéž bude platit pro stavební práce, které budou muset rovněž respektovat místní architektonické řešení a stávající urbanistickou strukturu," podotkl Koláčný. Díky ochrannému pásmu by se tak nemělo stát, že by třeba v blízkosti vily vyrost desetipatrový činžák.

Milan Hnilička, předseda Národní sportovní agentury.
Legenda Meixner nebo Kašpárková odpovídají: Má Hnilička zůstat v čele agentury?

Zástupci vily vznik ochranného pásma vítají. Okolí vily by se totiž bez něj mohlo snadno proměnit. Nedávno například realitní kancelář nabízela ke koupi vilu a pozemek v sousedství Tugendhat. A bez ochranného pásma by mohli budoucí majitelé na dvoře udělat klidně i zásahy, které by sousedství Tugendhat výrazně pozměnily. „Konečně máme v rukách legální nástroj, kterým můžeme zasahovat do podoby stavebního rozvoje v okolí vily. Ochranné pásmo není příliš velké, ale důležité je, že přesně vymezuje, co se v daném území může či nesmí činit," zmínila ředitelka vily Tugendhat Iveta Černá.

Zakázané jsou nově třeba takové úpravy, které by narušily současný pohled na vilu či výhled z vily. „Pásmo také omezuje třeba instalaci reklamních zařízení u vily," nastínila další příklad fungování pásma Černá.