Mezi zdmi pavilonu A brněnského výstaviště zní hudba. Kapela Brünnfield na pódiu přivádí do varu dav stovek lidí. Najednou se od jednoho ze stánků začíná šířit kouř a nepříjemný dráždivý zápach. Na pódium vystupuje pořadatel. „Prosíme, abyste neprodleně opustili halu,“ říká lidem. Dav píská, nakonec se ale přece vydává k východu. Mezi skupinou ale vypuká panika, vzniká chaos a najednou na zemi leží zakrvavení lidé volající o pomoc. Je půl deváté večer.

Ke zraněným se vrhají záchranáři dohlížející na koncert. Ležící blondýna silně krvácí z nohy. „Teď to přitlačíme. Vy tu můžete zůstat s paní?“ ptá se záchranářka muže, který byl u zraněné ženy jako první. Oběma přiřaďuje kartičky, které označují závažnost jejich poranění.

Z dálky je slyšet houkání. K pavilonu přijíždí první záchranáři, hasiči a policisté. Starají se o zraněné, kteří již sedí venku. Zároveň ale vynášejí další z budovy. Poraněných jsou desítky. Zjevně vyděšená žena v hloučku doslova ječí. „Někoho tam pobodali, pomůžete nám už konečně někdo?“ hystericky křičí a ostatní se k ní přidávají. Z hloučku zraněných je slyšet pláč.

Záchranářů i hasičů přijíždí stále víc a víc, prostor je zaplněný sanitkami, hasiči s nosítky vbíhají dovnitř budovy. Venku se muž v černém oblečení najednou vrhá na jednoho ze záchranářů. K potyčce přibíhají policisté a chvaty muže pacifikují. „Hajzl, zabil babičku, a takové platíme z našich peněz,“ řve muž, kterého u země musí držet hned několik policistů. Cvičení je pro ně mimo jiné příležitost vyzkoušet si třeba situace, ve kterých chrání záchranáře před agresivními pacienty.

Záchranáři mají plné ruce práce, ošetřování i odvoz pacientů neustále koordinují s hasiči. „Ošetřili jsme čtyřiatřicet pacientů, jeden člověk zemřel,“ shrnuje cvičení mluvčí jihomoravských záchranářů Michaela Bothová.

Podrobnou reportáž čtěte ve čtvrtečním vydání Deníku Rovnost.