Děti i Mikuláše povozí tramvaj i vlak. S nadílkou

Mikulášské besídky? Nabízí je téměř každá obec na jižní Moravě. Mikulášské nakupování? V nákupních centrech je zboží, jen oči přecházejí. Brněnská Mikulášská tramvaj? Jedna z mimořádných akcí, které dnes a zítra v Brně či v okolních obcích mohou rodiče s dětmi navštívit. Na druhý adventní víkend připadá i příchod svatého Mikuláše a lidé tradici stále drží. Na většině míst mají proto pro malé návštěvníky přichystanou i nějakou nadílku.

Řada lidí místo hromadné besídky dává přednost soukromé návštěvě Mikuláše. Donedávna chodil také do domu Michaely Srbové z Tišnova, která má dvě dcery. „Někdy ho dělávala naše sousedka s přáteli, jindy syn kamarádky, takže známí. Teď už jsou holky velké, tak k nám Mikuláš s čertem už nechodí. Starší dceři se to ale zalíbilo a loni poprvé vyrazily s kamarádkami předávat svatomikulášskou tradici dál,“ řekla Srbová.

Pracuje v dětském domově, a s mikulášskou nadílkou se tak setkává každoročně. „Má pořád své kouzlo. Na výchovný účinek moc nedám. Stejně působí jen v tu danou chvíli. Dítě slíbí, že bude hodné, a pak zase začne zlobit,“ uvedla Srbová. Podle ní proto čert nemá příliš vyvádět, aby děti zbytečně nevyděsil.

Tradici Mikuláše často dodržují i v mateřských školkách. Učitelky s dětmi nacvičují básničky a písničky na mikulášské besídky. „Pamatuji si, jak jsme jednou přišli do mateřské školky a hodně dětí se rozbrečelo, jen když čerta uvidělo. Některé se dokonce strachy počůraly. Další rok tam mohl jít jen samotný Mikuláš. Děti ve školkách jsou prý na čerta ještě moc malé,“ poznamenala studentka Aneta Bořková, která dělá čerta už několik let.

Brněnský psycholog Jiří Brančík tvrdí, že o strachu věk dítěte nerozhoduje. „Rozhoduje především, jakou má povahu. Může to být dítě malé a přitom odolné a nebojácné. Pokud je zlobivější, ale povahově citlivé, čertovo postrašení ho může psychicky poznamenat. Výchovný účinek má mikulášská návštěva spíš ve chvíli, kdy šikovné dítě čert pochválí. Získá tak sebevědomí,“ říká Brančík.

Rodiče si často volají své známé, kteří děti znají a vědí, co na koho zabírá. Také na internetu nabízejí služby skupiny, které za poplatek předvedou mikulášské vystoupení. Většinou jsou to lidé, kteří chodí za známými a chtějí si přivydělat i jinde.

Při objednávce naslepo je třeba počítat s tím, že trojice nemusí odpovídat představě rodičů. Pod nabídkami většinou bývají diskuze, kde si rodiče sdělují své dojmy. Tak se mohou vyvarovat, že trojice přijde podnapilá nebo bude nepřiměřeně řádit.

Některé rodiny raději neriskují a vystačí si samy, aniž by si někoho najímaly. „Mikuláše u nás dřív dělala babiččina sestra. Později ji vystřídali táta s mámou,“ svěřil se jedenadvacetiletý student Josef Lavička, nejstarší z pěti sourozenců.

Návštěvu Mikuláše zažil naposled před třemi lety. „Sešla se vždy celá naše velká rodina. Dokonce jsme doma měli berlu a oblek Mikuláše, ušitý ze starého kostelního roucha. Mikuláš měl dlouhou řeč ke každému z nás. My jsme mu pak říkali básničky a hráli na hudební nástroje. Nakonec jsme políbili jeho prsten a on nám dal dárky,“ vzpomněl si Lavička.

Zdůraznil, že návštěva Mikuláše a jeho družiny patřila k zavedeným zvykům rodiny a v budoucnu ji chce předat i vlastním dětem. Podle něj ale nemá cenu existenci Mikuláše předstírat příliš dlouho. „Přestali jsme s tím, protože jsme byli všichni už dost velcí. Dělali jsme si legraci, schválně odpovídali drze. A to přece účelem mikulášské tradice není,“ dodal Lavička.

ANETA NEJEZOVÁ