Brzy po otevření osmatřiceti naučných stanovišť se travnatá plocha plní lidmi. „S dětmi jsme si přišli hlavně zasoutěžit. Den Země si nenecháme ujít žádný rok," povídá mladá maminka Jana Smítalová z Brna. Své dítě si vzápětí vysazuje na ramena, aby dobře vidělo na divadelní představení na připraveném pódiu. Pro akčnější zájemce jsou připravené i chůdy, míčky nebo kuželky.

Sázení poslepu

O kus dál si Tobiáš Klimunda zkouší zahradničení poslepu. Nasazuje si brýle s nasimulovanou oční vadou, například s šedým zákalem. Není přes ně vidět téměř nic. I tak zkouší dát do květináče sazenici, kterou si pak odnáší domů.

Podobný experiment se odehrává i vedle. „Podle hmatu rozeznáváme předměty, které jsou ukryté v tmavých pytlích. Jsou tam třeba brýle, lupa a baterka. Všechny mají něco společné se světlem," popisuje jedna z organizátorek Marta Částková.

U dalšího stanoviště se shlukují davy lidí. Všichni chtějí zkusit domácí máslo a mléko. „Lidé se k našemu stánku rádi vrací. Říkají, že jde o to nejlepší, co tady můžou ochutnat. A to i v případě, že se nám várka moc nepovede. Někdy dokonce pomáhají kolemjdoucí pánové, protože výroba je opravdu dřina. Modlíme se, aby se mléko nezkazilo," komentuje se smíchem Miroslava Poštolková, která je oblečená v typickém kroji.

Domácími produkty chce dospělým připomenout, že jde žít i jinak. Zdravěji a ekologičtěji.

Přímo uvnitř brněnské hvězdárny se mezitím tvoří velká fronta. Na Slunce se chce dalekohledem podívat téměř každý příchozí, a tak musí někteří z nich čekat i desítky minut. „A proč je vlastně sluníčko zelené a ne žluté?" vykřikuje malý zvědavec.

Teplota stoupá výš a výš, už přesahuje dvaadvacet stupňů Celsia. Lidé Slunci dychtivě nastavují tváře a vzápětí hledají ochlazení. Třeba limonádu z čerstvých bylinek nebo zmrzlinu. Ti chytřejší vytahují opalovací krém, aby se jim zábava nevymstila.

Na stanovišti odborníků z brněnského Ústavu přístrojové techniky se lidé dozvídají, že věda je zábava a možná také trochu magie. Vědci zájemce seznamují s vnitřkem laseru. Ti si pak nechávají vyrobit vlastní podobiznu speciálním zařízením nebo pomocí infračervené kamery zkouší nahlédnout do světa, který je pro nezasvěcené pozorovatele neviditelný. „Lidem například ukazujeme první laser," doplňuje Jan Pavelka z oddělení optiky.

Stezkou odvahy

Další stánky děti učí, jak si hrát v přírodě. Například malovat hliněnými barvami nebo poznávat různé živočichy, kteří se umí velmi dobře maskovat.

S končícím odpolednem davy lidí řídnou, zůstávají jen ti opravdu odvážní. Těší se na dobrodružnou stezku s vlastní svítilnou, která začíná až po osmé hodině večer.

Akci oficiálně uzavírá velký koncert skupiny Epy de Mye, který odstartoval o půl hodiny dřív. „Letos přišlo nejvíc lidí, co pamatuji od roku 1991, kdy jsme akci začali pořádat. Napočítali jsme skoro šest tisíc návštěvníků. Jsme moc rádi, že Den Země tentokrát mohl být právě na Kraví hoře. Brněnské spolky nám totiž pomohly s organizací a hvězdárna připravila odpovídající zázemí. Lidé navíc mohli jen tak odpočívat na trávě," pochvaluje si Kateřina Vítková z pořádající organizace pro environmentální vzdělávání Lipka.

V minulosti Den Země zájemci zažili třeba na hradě Veveří, pod Špilberkem, v lužáneckém parku nebo také na Moravském náměstí.