Pro milovníky zvířat je tento víkend brněnské výstaviště zemí zaslíbenou. V několika pavilonech se tu zároveň koná Národní výstava hospodářských zvířat a zemědělské techniky, Mezinárodní výstava chovatelských potřeb Propet, Mezinárodní výstava psů Intercanis a Mezinárodní výstava koček Interfelis. Že návštěvníci vešli správně si uvědomí i při příchodu z opačné strany výstaviště – z pavilonu P. Ve vstupní hale pach zvířat každého téměř praští do nosu. „Ráno to byla síla, ale už jsem si docela zvykla," směje se jedna z pokladních.

Pavilon P ukrývá několik druhů hospodářských zvířat. Prasata odpočívají v boxech a ignorují děti, které se je mezi mřížemi pokouší pohladit po vlhkých rypácích. Kousek od hlavy jednoho z nich se rozjíždí kuchařská show. „Výjimečnou chuť škvarky získají, pokud do nich přilijete mléko ve chvíli, kdy začínaní sklovatět. Tři deci mléka na deset kilo škvarků. Je to taková krajová specialita," názorně ukazuje na přenosné kuchyni kuchař a předseda opatovického zemědělského družstva Radek Svoboda.

Podle ředitele Svazu chovatelů prasat Jana Stibala je brněnská výstava výjimečná. Alespoň z prasečího hlediska. „Běžně se totiž živá prasata nevystavují. V Brně si ale lidé můžou na vlastní oči prohlédnout celou hybridizační pyramidu," pochvaluje si Stibala. Některá z prasat už se mu dokonce na výstavě podařilo prodat. „Myslím, že lidem jejich pach tady ani tak nevadí. Přece jen je to obrovská hala. V uzavřeném chlívě je to mnohem horší. Navíc si člověk automaticky promítá i vůni, která vzniká kuchařům pod rukama," myslí si Stibal. A má pravdu. Od stanoviště kuchařské show se line taková vůně, že se po něm mlsně dívají i některá prasata. „Prasečkáře nyní vystřídají ovečkáři," hlásí moderátor a hlouček diváků obdivujících gastronomii se pomalu rozpouští.

O pár metrů dál si lidé prohlíží krávy uzavřené v boxech. Majitelé jim splétají oháňky do copů, o ležící krávy se opírají a na hřbetě jedné z nich dokonce sedí rozesmáté dítě. „Promiňte, ale proč má ta kráva tak vystouplé kosti na zádech a zadku," ptá se zděšeně jedna z kolemjdoucích žen na kostnatou krávu. „To je takové plemeno. Tyto krávy jsou určené jen na dojení mléka, takže nepotřebují být tolik obalené masem," ochotně vysvětluje studentka Lucie Kotová, která má krávy na starost. Na výstavu s ní přijely z Ostřetín na Pardubicku. Cesta se jim vyplatila Za kravskými zadky se leskne několik zlatých pohárů. „Ten je za kategorii starších krav, ta za nejlepší vemeno," vypočítává. Právě vemeno je podle ní u tohoto typu krav nejdůležitější. „Nesmí být moc svěšené a musí se na něj dát dobře nasadit dojící přístroj. Staré krávy s vytahanými vemeny končí v kafilérii. Myslím, že jejich maso se nehodí ani do psích konzerv," přemítá.