Pět bytovek a šestadvacet rodinných domů na čtyřech hektarech půdy. Tak má vypadat projekt Zelené nábřeží mezi ulicemi Kusákova a Parková v brněnských Obřanech a Maloměřicích. Zhruba čtyřicet rodin se obává, že může přijít o značnou část zahrad.

Plánované sídliště se nachází v záplavovém území. Developer jej chce vybetonovat a navýšit o tři metry. Zelené nábřeží tak stojí i padá s povinností vybudovat protipovodňové opatření v podobě zemní hráze.

Na tento projekt mají navázat další bariéry proti velké vodě, které tam plánuje vybudovat město Brno. Ty mají vést přes desítky pozemků, přičemž některým majitelům ukrojí i polovinu zahrady.

„Vyhrožují nám vyvlastněním. Výstavba sídliště a hráze přitom porušuje naše majetková práva, výrazně by snížila hodnotu nemovitostí a pozemků a snížila kvalitu života v oblasti. Nehledě na to, že likvidace záplavové plochy v případě povodně přímo ohrožuje zdraví a majetek občanů, protože zde není dořešena celá soustava navazujících protipovodňových opatření. Hráz chrání pouze developerův pozemek a studie, z níž vychází, obsahuje hrubé chyby,“ nastínil František Kutálek, zástupce téměř pěti set petentů, kteří podepsali petici proti výstavbě.

Podle brněnských radních je však vlna nevole ze strany obyvatel Maloměřic předčasná. Celá stavba navazujících protipovodňových opatření se totiž teprve bude projektovat. „Koridor, kterým hráz povede, ještě není pevně daný. Veškeré linie, které jsou zakresleny v územním plánu, řešíme formulačně tak, aby existovalo co nejvíce možností, jak je měnit a posouvat. Jejich připomínkám jsme tudíž vyhověli,“ uvedl radní pro územní plánování Filip Chvátal (KDU-ČSL).

I záležitost s vyvlastněním je dle něj nepřesná. „Jde o majetkoprávní vypořádání ve veřejném zájmu. V příslušných dokumentech je napsáno, že součástí veřejně prospěšných staveb je i předkupní právo na pozemky. Jedná se o naprosto standardní záležitost,“ doplnil radní Chvátal.

Nebojte, všechno bude jinak

Počátek kauzy se datuje do roku 2015, kdy poradenská a inženýrská společnost Aquatis, působící v oblasti vodohospodářství, prezentovala studii, která se výstavbou zemní hráze zabývá. Na veřejném projednání výsledků studie, jehož se mimo jiné zúčastnil i tehdejší starosta městské části Vlastimil Břicháček, majitele dotčených pozemků ujišťovali, že pokud hráz nechtějí, žádná stavba se konat nebude. „Jen za podmínky, že se nezhorší ochrana jiného subjektu. Pokud je vlastník ochoten strpět riziko. (…) Bude-li jasně formulováno, že vlastníci nesouhlasí, ale pak ať si vlastníci nestěžují na škody způsobené povodní,“ zní přesně v zápise z jednání z října roku 2015 v odpovědi na otázky, zda lze problematickou část území Obřan a Maloměřic z výstavby protipovodňových opatření vyjmout.

Jenže o necelých pět let později, po zveřejnění návrhu nového územního plánu města Brna, v něm bylo Zelené nábřeží stále určené k zástavbě, zemní hráz dle původní studie Aquatisu a navíc okolní pozemky určeny k vyvlastnění. „Všimli jsme si toho na poslední chvíli a začal boj, který trvá víc než dva roky. Vedení města i městské části se nás snaží uchlácholit, že je to patnáct až dvacet let daleká budoucnost. Jenže pan Kaláb už stihl pozemek vykácet a byty inzeruje na svém webu s tím, že začátek výstavby je plánovaný na rok 2025. A brněnský odbor vodního a lesního hospodářství mu minulý týden vydal povolení k nakládání s povrchovými vodami. Defacto k začátku stavby hráze,“ doplnil Kutálek.

Zájem vs zájem

Společnost, která chce Zelené nábřeží vystavět, se jmenuje KALÁB. Jde o rodinnou developerskou firmu, která v Brně získávala přibližně každou desátou zakázku. „My hráz stavíme čistě na našich pozemcích a je naší investicí. Její pokračování je už záležitostí města a odpovídá Generelu odvodnění Povodí Moravy. Stavební rozhodnutí, které jsme minulý týden získali, ještě není pravomocné,“ uvedl developer Tomáš Kaláb.

Dle majitelů zasažených pozemků jak vedení Brna, tak starostka městské části Klára Liptáková, staví zájmy developera nad zájmy a bezpečí obyvatel městské části. „My sami jsme museli iniciovat veškerá jednání. Starostka zároveň jakékoli racionální argumenty odmítá, vymlouvá se, že městská část má svázané ruce. A když se podařilo prosadit dvě připomínky občanů k novému územnímu plánu do usnesení zastupitelstva, tak nám nebyli schopni poskytnout informaci, kdy a zda vůbec tyto požadavky na magistrát podali.“ doplnil Kutálek.

Jeho slova potvrzuje i emailová komunikace mezi Kutálkovými a vedením Maloměřic a Obřan, kterou má Deník Rovnost k dispozici. Manželům Kutálkovým nejprve odepsali, že námitky posílali devět měsíců zpět emailem, který je již smazaný. Následně sdělili, že je podali osobně a žádné ověřující dokumenty k tomu nemají. „Kdo je kontroluje? Nikdo, tady byrokracie končí. Každý úředník má své povinnosti a svou odpovědnost,“ odpověděl v dopise tajemník Maloměřic a Obřan Tomáš Valach na otázku, proč neexistuje jednotný postup při odesílání usnesení na Magistrát města Brna, kdo za plnění usnesení odpovídá a kdo je kontroluje.

Kutálkovi, kteří připomínky na zasedání zastupitelstva prezentovali v červnu 2021, se tak odpovědi dočkali až ke konci dubna roku 2022, a to na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Starostka Maloměřic a Obřan Klára Liptáková (KDU-ČSL) však kritiku vnímá jako neférovou. „Celou věc vnímám stejně jako naši obyvatelé. Jenže veškeré možnosti, které jsme jako městská část měli, jsme využili. A být kdokoli z kritiků na mém místě, nemohl by udělat nic navíc. Námitky i připomínky jsme podali. Jednali jsme s developerem i vedením Brna a nabídli se, že jsme ochotni protipovodňové zábrany postavit sami a najít místo pro skladování mobilních bariér. V tuto chvíli ještě zvažuji další možnosti, ale nejprve je odprezentuji radě,“ sdělila Klára Liptáková.