Mluvíte vždy pravdu?
Určitě jsem v životě lhala. Asi nikdo nemluví vždy pravdu. Nikdy to ale nebyly závažné lži, které by měly někoho poškodit. Spíše drobné.
Poznáte při osobním hovoru, že druhý lže?
Nepoznám to na sto procent. Docela umím číst z pohybů a mimiky druhých, ale nejsem si stoprocentně jistá, že daný člověk lže nebo mluví pravdu. Myslím si, že to nikdo nerozezná s jistotou. Existují ale profesionální lháři a klamači, u kterých to nepoznáte.
Čím se liší dezinformace od lži nebo nepřesné informace?
Dezinformace je lež, ale je to záměrná lež. Pro mě osobně je u ní snaha o větší dopad než u obyčejné lži, kterou si řeknou mezi sebou dva kamarádi nebo když partner zalže své partnerce, že ji nepodvedl. Jedná se o jiný typ lži. Dál jsou i nepravdivé informace, u které třeba ani nevíme, že posíláme dál nepravdivou informaci. To se může samozřejmě stát. U dezinformace je důležité to, že víme, co děláme a proč to děláme.
Jaký účel mají dezinformace a v jakých oblastech je lidé šíři? Pouze v politice?
Spojovacím prvkem je snaha, že jimi chceme něco ovlivnit, změnit nebo vychýlit stav v náš prospěch. Často jsou spojovány s politikou, ale nemusí se týkat pouze jí. Mohou zasáhnout ekonomické oblasti, zdravotnictví, společenský života, životní styl i třeba dopravu.
Vymykají se v Jihomoravském kraji?
Nemám pocit, že by kraj byl pod větší palbou dezinformací nebo byli tady koncentrovaní jejich šiřitelé. Nemám ale data, kterými bych to mohla podpořit. Zároveň si nemyslím, že by krajský úřad nebo brněnský magistrát byly větším terčem dezinformací než jiné úřady na stejné úrovni.
Napadají vás dezinformace spojené přímo s Brnem?
V minulosti jsem zaznamenala třeba fámy, že po Radlasu chodí klaun a zabíjí děti. Svým životem žil chvíli v Brně i příběh varování, že nemáte chodit do Vaňkovky, protože se tam chystá teroristický útok. Šířil se tak, že člověka zastavil podivný muž, který mu řekl, aby zítra nechodil do Vaňkovky.
Kdo je Petra Mlejnková
- Narodila se v roce 1984, pochází z Prahy.
- Od září 2019 vede Katedru politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, dříve působila jako odborná asistentka na katedře.
- Ve volném čase si užívá turistiku, dobré jídlo a víno, sport.
- Je spoluautorkou publikace Nejlepší kniha o fake news, dezinformacích a manipulacích!!!
Existují případy dezinformací, které výrazně ovlivnily volební výsledky v České republice?
Ano, patří mezi ně kauza lithium. Před parlamentními volbami v roce 2017 se objevila zpráva, že je ČSSD domluvena s Australany na vytěžení zásob lithia. Původ měla na proruském dezinformačním webu Aeronet. Přebrali ji čeští politici, kteří s ní pracovali jako s faktem. Řada voličů ve volbách nakonec nehodila hlas ČSSD právě kvůli této kauze. Podle propočtů mohla strana ztratit pět procent.
A pokud se podíváme do jiných oblastí, než je politika?
Ve zdravotnictví je to fenomén antivakcerů, tedy hnutí, které kritizuje vakcinace dětí. Je postaven na tom, že vakcinace a očkování způsobuje autismus. Tato dezinformace vznikla z ryzích ekonomických důvodů, protože někomu jinému vyhovovala. I přes řadu studií, které poukazují, že očkování nezpůsobuje autismus, existuje stále dost lidí, co jí věří a vědomě ji živí.
Vzpomenete si na dezinformaci s až absurdním nebo úsměvným obsahem?
Absurdní záležitostí jsou pro mě lidé, kteří věří, že je Země plochá. Kolikrát to jsou lidé s vystudovanými přírodními směry. Navíc je jich čím dál víc. Stává se z toho obrovský fenomén. Svůj život tráví tím, že shání důkazy o placatosti Země. Žádný důkaz ale ještě nesehnali. (smích)
Na jaké složky lidského vnímání dezinformátoři útočí? Čemu musíme věnovat pozornost?
Třeba tomu, jakým způsobem je informace podána. Pokud v nás probouzí silné emoce, je to pravděpodobně informace, která má s námi manipulovat. Manipulace a dezinformace jsou postaveny hlavně na emocích, protože ty s námi hýbou. Mnohem snadněji zasáhnete člověka a motivujete ho k jednání, pokud použijete emoce. Ve srovnání emocí a suchých informací mají vždy navrch emoce.
Máte pro to vysvětlení?
Lidi primárně ovládají emoce. Rozum a racionálno nastupují až posléze. Primární reakce je vždy emotivní. Emotivní zprávy jsou mnohem zajímavější a mají mnohem větší šanci na změnu chování nebo postoje, než když máte suchopárnou informaci.
Jak lidé poznají, že je zpráva dezinformací?
Hlavní poučkou, jak odhalit dezinformaci, je přemýšlet nad tím, co slyšíme a čteme. Používat selský rozum. Jde o to nenechat se informacemi zahltit, vzít si čas a popřemýšlet o tom, co jsme se dozvěděli, přečetli si. Zda něco dává smysl a mohlo se stát.
Co ještě lidem pomůže ověřit pravdivost zprávy?
Když se podívají, jestli se o věci nepíše jinde nebo co o ní říká někdo jiný. Chápu, že nemáme čas ověřovat si každou informaci. Popřemýšlet o tom, co slyšíme, nás ale tolik času nestojí
