Digitalizace se má podle plánu týkat dokumentů ze sčítání lidu z let 1850 až 1921, na kterých se už výrazně podepsal čas a škodí jim časté listování. „Tyto materiály mají přibližně 830 tisíc stran a jejich zpracování potrvá do konce roku 2013,“ uvedla Dita Havlíčková z tiskového oddělení brněnského magistrátu.

Digitalizace statisíců stran bude podle rozpočtu stát bezmála dvaačtyřicet milionů korun, pětatřicet milionů má zaplatit právě Evropská unie. „Zbylou část doplatí ze svého rozpočtu Brno,“ upřesnila Havlíčková. O tom, zda archiv peníze na digitalizaci získá, se rozhodne do tří měsíců. S dokumenty se v případě úspěchu začne pracovat koncem letošního roku.

Podle brněnského odborníka na genealogii Karla Dvořáka je digitalizace archivních materiálů dobrá zpráva pro všechny, kteří chtějí poznat minulost předků. „Bez dokumentů, které archiv plánuje převést do elektronické podoby, se člověk při sestavování rodokmenu daleko nedostane,“ řekl Dvořák.

Právě díky záznamům ze sčítání lidí se totiž podle něho dá zjistit, ve které matrice má člověk o svých předcích hledat potřebné údaje. „Podle trvalého bydliště člověk zjistí, do které farnosti jeho předkové patřili. A v matrikách této farnosti pak najde další podrobnosti,“ vysvětlil Dvořák.

Nyní přitom lidé musejí vyhledávat záznamy přímo v archivu. „Je to velmi zdlouhavé a zbytečně komplikované,“ postěžoval si například Brňan Martin Kyselák, který zpracovával rodokmen své rodiny.

Digitalizace dokumentů a jejich zpřístupnění na internetu je přitom podle něho nejlepší cestou, jak lidem usnadnit pátrání po jejich minulosti. „Doma na počítači může člověk v dokumentech pátrat mnohem snadněji. Potřebné stránky je také možné uložit a později se k nim vracet, takže práce na rodokmenu je výrazně jednodušší,“ konstatoval Kyselák.