Jak nyní říká, velkou odezvu u nich mají slepice a králíci. „Vracejí se s nimi zpět do svého mládí. Vybaví se jim vzpomínky, jak je krmili. Žili totiž úplně jinak než dnes. Působí to dobře na jejich psychiku,“ vypráví chovatelka Marešová.

Pro terapie vybírá klidnější plemena slepic. „Vytipuji takovou, která je přátelská k lidem hned od začátku nebo zvolím druhy jako zakrslé kočinky či hedvábničky. Tyto slepice nejsou příliš užitkové, ale dají se ochočit a pohladit,“ líčí Marešová v rozhovoru s redaktorkou Deníku Rovnost.

S přípravou zvířat jí hodně pomáhají děti. „Buď vlastní nebo ty, které přijdou na příměstský tábor. Často k nim chodí a krmí je z ruky, aby si zvykla na denní kontakt s lidmi,“ uvádí instruktorka. Pro každou terapii volí jiné zvíře. Někteří lidé mají totiž například z těch velkých, jakou jsou koně, strach.

Pavla Marešová spolupracuje ještě s kolegyní Marií Navrátilovou, s níž založila spolek Ponypro. O zvířata se starají na farmách v Popovicích a Sobotovicích. Kromě penzistů pak pomáhají také dalším lidem. „Navštěvujeme osoby nevidomé, neslyšící, tělesně a duševně postižené, děti z dětských domovů až po děti z mateřských škol a školáky, které vzděláváme v zemědělství. Kdo může, přijde i za námi na farmu,“ říká Marešová. Její tým terapeutů tvoří rovněž psi, holubi, kozy či prasata.

Spolek Ponypro ukazuje dětem i dospělým venkov a hospodářská zvířata z blízka. Významná je u nich pomoc sponzorů. Zvířata mohou léčit jak psychická, tak fyzická postižení.