Byla to tehdy velká sláva. Věc nevídaná. A zasloužil se o ní především přední český porodník Ladislav Pilka. „Pacientka ležela celé těhotenství u mě na oddělení. Porod byl plánovaný na čtvrtého listopadu, ale já jsem si předtím zvrtl kotník. Tak jsem byl ještě to dopoledne na chirurgii, kde jsem dostal sádru. S tou jsem doběhl na porodní sál,“ zavzpomínal profesor Pavel Ventruba, který tehdy celou událost fotil.

Dvoudenní Comic-Con Junior v Brně nabídl pestrý program.
Ohlédnutí za festivalem Comic-Con: Přijeli filmové hvězdy i autor Čtyřlístku

Dnes je umělé oplodnění naprostým standardem. V celé České republice se číslo šplhá až ke čtyřiceti tisícům umělých oplodnění ročně, přičemž šance na úspěch závisí na mnoha faktorech. Oproti prvním pokusům je však mnohonásobně vyšší. Jsou známy případy, kdy ženy v Brně tímto způsobem otěhotněly i v devětačtyřiceti letech.

„Po úspěšném odběru jsou zralá vajíčka oplodněna spermiemi partnera v laboratoři. Oplozená vajíčka jsou poté kultivována a sledovaná několik dní v laboratoři. Pokud se některé z embryí nevyvíjí správně, je vyřazené. Během jednoho cyklu se přenáší jedno až dvě embrya,“ popisuje proces na svém webu pražská klinika asistované reprodukce.

Tehdy tomu tak nebylo. Statistika vypadal hrůzostrašně. Ze sta párů se podařilo pouhým deseti ženám tímto způsobem otěhotnět a jen jedna porodila. Pesimismus vyplýval i ze zkušenosti v prvním pokusem o umělé oplodnění, které skončilo v roce 1980 potratem.

UMĚLÉ OPLODNĚNÍ

První na světě: Louise Brownová v roce 1978 ve Velké Británii

První pokus v tehdejším Československu: 1980, skončil potratem

První úspěšný porod po umělém oplodnění: 1982 v Brně

Umělých oplodnění ročně v České republice: přibližně čtyřicet tisíc

Maximální věk: devětačtyřicet let

Lékaři však věřili, pokračovali ve své práci a o dva roky později se i dočkali druhého těhotenství z umělého oplodnění. „Tehdy jsme to dělali skoro na koleně. Neměli jsme možnosti jako na Západě. Neměli jsme léky, přípravky na stimulaci vaječníků, přístroje na kultivaci. Vše se vyrábělo svépomocí a úspěšnost nebyla tak vysoká,“ uvedl Ventruba.

Technologie se změnily. Jsou lepší, přesnější, spolehlivější, výkonnější. Doktoři však zůstávají stejní. I po čtyřiceti letech prožívají úspěchy a neúspěchy spolu se svými pacientkami. Jen v brněnském Centru reprodukční medicíny tímto procesem provedou tisíc párů ročně. Až šedesáti ženám se podaří otěhotnět. Úspěšnost záleží na počtu pokusů. „Je to pro nás takové poslání,“ zmínila tamní lékařka Lenka Mekiňová.

A pacienti zápal a empatii tamních pracovníků pravidelně oceňují. Nezřídka za lékařkami a lékaři chodí do centra na návštěvu nebo jim na Vánoce posílají fotky dětí.

„Je pěkné, když vám pak přijdou přání na Vánoce. Některé děti potkáte ve městě a rodina se k vám zná. Dokonce se mi stalo, že jsem jednu paní potkal na Niagarských vodopádech, kde jsem byl s manželkou. Paní mi řekla, že její dítě ‚je moje‘. A vysvětlujte to pak manželce,“ uzavřel s úsměvem Ventruba.