Do Bosonoh zamíří tramvaj. Za 10 let

„V této chvíli je spojení do odlehlé městské části poměrně komplikované, přesedá se z tramvaje na autobusy. Proto počítáme s tím, že ji protáhneme,“ sdělil náměstek brněnského primátora Martin Ander. Předpokládá, že tramvaj místním zajistí komfortnější cestování.

V to doufá i Romana Petrů, jež do Bosonoh pravidelně cestuje. „Jezdím tam na návštěvu k mému snoubenci. Občas je to s autobusy docela špatné, hlavně teď, když je tam všechno rozkopané,“ uvedla mladá žena.

Špatnou obsluhu veřejnou hromadnou dopravou zmiňuje i bosonožská mistostarostka Drahomíra Medová. „Autobus sem v době před rekonstrukcí kanalizace zajížděl po dvaceti minutách. Ale myslím, že někteří naši obyvatelé by uvítali i více spojů. Žije tu asi 2400 lidí a po schválení územního plánu počítáme s další výstavbou,“ nastínila Medová.

Rychlotramvaj nebo obyčejná dráha?

Dodala, že představitelé Brna nyní vybírají, zda trať ze Starého Lískovce vznikne jako rychlotramvaj, nebo obyčejná obslužná dráha. „Jsme pro druhou možnost, ta první by nám přinesla jedinou zastávku a to by bylo na nic,“ zdůraznila Medová.

Podobný názor má i náměstek brněnského primátora Martin Ander. „Osobně jsem pro variantu obslužné tramvaje, která je levnější a stane se dopravní osou oné části města,“ řekl Ander. Také studie, kterou pro město vypracovala firma Kolejconsult, zahrnula dvě varianty.

Obě stojí stejně, přibližně půldruhé miliardy korun. Jedna z nich je původní návrh a protíná i rekreační areál v Novém Lískovci, druhá pak těsněji přiléhá k Jihlavské a pak Pražské ulici. Tu prosazují starostové Bosonoh i Nového Lískovce. „Hlavně chceme, aby se do územního plánu dostala trať, jejíž stavba bude co nejlevnější, zvýší se tím šance, že skutečně vznikne. Příznivě jí jsou nakloněni i vlastníci klíčových pozemků. Navíc lépe obslouží i sídliště Kamenný vrch. Teď odtamtud musíme chodit na tramvaj až na konečnou ve Starém Lískovci,“ sdělila novolískovecká starostka Jana Drápalová.

I kvůli nevyjasněnému vedení trati je její stavba zatím hudbou budoucnosti. „Není to záležitost nejbližších tří let. Stavět můžeme začít ne dříve, než za šest let. Tramvaje tam nepojedou dřív než za desetiletí. Čeká nás totiž změna územního plánu, stavební řízení a samozřejmě také dohadování při vykupování pozemků,“ zdůraznil náměstek Ander.

Zatím není jasno ani v tom, která linka do Bosonoh zamíří. „Specifikovat linku, která by ji obsluhovala je předčasné. Lze předpokládat, že se bude jednat o některou ze stávajících linek, jež dnes končí ve smyčce Starý Lískovec,“ nastínil vedoucí kanceláře generálního ředitele brněnského dopravního podniku Zdeněk Rosii.

Nové tramvajové tratě: Zatím převládají sliby

Nové tramvajové tratě mají v příštích letech doplnit a vylepšit síť městské hromadné dopravy v Brně. Oblíbené šaliny totiž najednou převezou mnohem více lidí než autobusy nebo trolejbusy. Jediné, co brzdí jejich vznik, je technická náročnost stavby a s ní spojené vysoké náklady.

„Každý druh dopravy má v celkovém systému svoje nezastupitelné místo. Tramvajová doprava je páteřní systém brněnské MHD,“ uvedl vedoucí kanceláře generálního ředitele brněnského dopravního podniku Zdeněk Rossi. Autobusy pak podle něj tramvaje doplňují.

Tramvaje jsou nejvýhodnější především pro větší městské části či města s velkým počtem přepravovaných lidí. „Mají výrazně větší přepravní kapacitu v čase,“ upozornil Rosii.

To je podle něj případ nově uvažovaných tramvajových tratí z Bystrce do sídliště Kamechy, na Lesnou nebo obnovení tratě do staré Líšně. O něco menší důraz pak dopravní podnik klade na vybudování trati do Bosonoh. „Dopravní podnik ale nemůže sám o sobě rozhodnout, jestli se stavba uskuteční nebo ne. Všechny jsou v kompetenci města Brna,“ upozornil Zdeněk Rossi z dopravního podniku.
Představitelé města dávají dopravcům za pravdu ve výčtu budoucích tratí. „Prioritní je pro nás teď vystavění dráhy k univerzitnímu kampusu. Ta bude navazovat na zastávce Osová a povede nahoru přes Mikuláškovo náměstí,“ řekl náměstek primátora Martin Ander. Trasa může být podle něj hotová za šest let.

Hodně pozornosti město věnuje prodloužení tratě na Lesnou. „Dlouho ji plánujeme a nová výstavba na sídlišti ji odůvodňuje,“ dodal Ander. Uskutečnění stavby je dle něj otázka peněz. „Tipuji tak deset let,“ zahádal Ander. Peníze hrají hlavní roli i v plánu tramvaje do Bosonoh. „Chystáme také obnovení trati od Stránské skály do Líšně. S ní počítáme především v souvislosti s dalším rozvojem oblasti,“ oznámil Ander.

Za posledních dvacet let Brno stavbě nových tratí pro tramvaje moc pozornosti nevěnovalo. Asi nejvýznamější stavbou bylo v roce 1994 dokončení spojnice mezi Hlavním nádražím a Bohunicemi, která vede po Nových sadech a Renneské ulici. V roce 1998 pak dělníci dokončili prodloužení trati do líšeńské Jírovy ulice. Tam tramvaj končila v unikátní podzemní stanici.

Prodloužení Líšeňské trati až na Mífkovu v roce 2004 také bylo poslední podobnou stavbou v Brně.

„S největší pravděpodobností se jedná o trvalé ukončení. Původní projekt se zakončením tramvaje v patře obchodního centra na náměstí Karla IV. bohužel město neuskutečnilo,“ povzdechl si tramvajový nadšenec Pavel Dvořák na fanouškovských stránkách dopravního podniku www.bmhd.cz.