„Chceme využít smluvní obchodní podmínky, kde jako zadavatel máme dvanáct měsíců nastavené zahájení stavby. Využijeme to zřejmě v plné délce, aby se to víc vázalo na náklady spojené s rokem 2023," řekl Svoboda. Práce se pak zřejmě překlenou až do roku 2024. Ve stejném roce počítají se zprovozněním trati.

Do Brna v pondělí zamířil na návštěvu ministr dopravy Martin Kupka, který se železničáři a představiteli města řešil také otázku budoucího nového nádraží u řeky Svratky. Zopakoval, že se začátkem stavby se počítá v roce 2028. „Do konce letošního roku chceme připravit záměr projektu, který už zahrne jednotlivé konkrétní termíny přípravy včetně jednotlivých částí potřebné dokumentace," sdělil Kupka.

Náklady na celý brněnský železniční uzel, jehož součástí bude i výstavba nového nádraží, se v současnosti odhadují zhruba na padesát miliard korun. Kupka i Svoboda ujistili, že potřebnou sumu stát sežene. „Částka zní hrozivě, ale takový uzel se bude stavět téměř deset let. Takže když si to podělíte, vyjde vám na každý rok nějakých pět, šest miliard, což si myslím, že je zvladatelné. Náš rozpočet na investice je kolem třiceti miliard ročně, takže věřím, že i pro Brno se peníze najdou,“ prohlásil Svoboda. Počítají také se zapojením peněz z evropských fondů.

Kupka řekl, že na budoucí nádraží zamíří po vysokorychlostních tratích naprostá většina vlaků. „Procentuálně to bude okolo osmdesáti procent všech spojů, které propojí Berlín, Prahu, Brno a Vídeň. Pochopitelně malé množství by projíždělo a zastavovalo pouze na alternativním terminálu na jihozápadě města," poznamenal ministr.

Novému nádraží se mají vyhnout pouze nejrychlejší vlaky, které se podle plánu stanou konkurencí leteckému spojení mezi největšími městy na trati. Podle Kupky je u nich žádoucí co největší zkrácení času jízdy, kvůli čemuž zastaví pouze na plánovaném terminálu Vídeňská. „Půjde opravdu jen o nejrychlejší spoje, kterých bude několik za den. Většina vlaků logicky zamíří do Brna," ujistil Kupka.

Podle brněnské primátorky Markéty Vaňkové si na jednání s ministrem a železničáři otázku vedení vysokorychlostních tratí přes město vyjasnili. Zástupci města totiž požadovali, aby každý vysokorychlostní vlak zajel na nové nádraží. „Jednoznačně můžeme říct, že novým hlavním nádražím povedou vysokorychlostní tratě, takže Brňané nebudou ochuzeni o rychle spojení," komentovala Vaňková.

Železničář momentálně rekonstruují dvojici mostů v Šámalově ulici v brněnských Židenicích. Vyřeší tím jejich nevyhovující šířkové uspořádání i podjezdnou výšku. Letos chtějí požádat o stavební povolení pro kompletní rekonstrukci královopolského nádraží. Náklady odhadují na 2,7 miliardy korun. Vzniknou moderní nástupiště, nová nádražní budova i prodloužení podchodu do Myslínovy ulice.