Už jen tři dny zbývají do okamžiku, kdy se otevřou volební místnosti a lidé budou už podruhé v historii České republiky rozhodovat o tom, koho pošlou do Evropského parlamentu. Celkem se o místo uchází stovky kandidátů, ale šanci na úspěch jich má jen dvaadvacet. Protože přesně tento počet má letos Česká republika v Evropském parlamentu vyhrazeno. I přesto, že o křesla bude bojovat i několik desítek zástupců z jižní Moravy, je už nyní jasné, že kraj nebude mít v parlamentu výrazné zastoupení. Jihomoravané si totiž oproti minulým volbám hodně pohoršili v umístění na kandidátkách.

„Hodně se píše o tom, že jižní Morava má malé zastoupení na kandidátních listinách. Jsem na šestém místě. Chtěl jsme být výš, ale chodili za mnou lidé s tím, že chtějí abych v kraji tu zůstal. Proto nechám na voličích, zda mi dají jako Jihomoravanovi preferenční hlas,“ uvedl například kandidát za KDU–ČSL David Macek.

Svoje šance nevzdává ani dlouholetá komunistická poslankyně z Blanska Zuzka Bebarová-Rujbrová, které na kandidátce komunistů patří sedmé místo. „Jsem na zdánlivě nevolitelném místě, ale to jsem byla v minulých volbách do poslanecké sněmovny také. Je to výzva, naučit se něco nového a předat Evropské unii to, co děláme lépe my,“ podotkla Rujbrová. Ne všichni kandidáti v úspěch věří. A mnoho z nich je už smířeno s tím, že křeslo v parlamentu nezískají.

„Jsem na kandidátce až na předposledním místě. Chtěl jsem být až na posledním, ale předběhla mě stranická kolegyně. Nechci se stát členem Europarlamentu, jen se snažím vyjádřit tímto způsobem podporu tomuto hnutí,“ vysvětlil zbýšovský starosta Jaroslav Žalkovský, který na Vyškovsku kandiduje za stranu s názvem Starostové a nezávislí – Vaše alternativa.

Jihomoravští kandidáti do europarlamentu

Kraj chce prosazovat v parlamentu hlavně strana Moravané. „Jinak se totiž o moravské zájmy nikdo nepostará. Politické strany se sídlem v Praze o Moravě zásadně nemluví, nezajímá je. Moravané se tedy musí prosadit sami,“ uvedl František Novotný. I když on stejně jako ostatní kandidáti z Hodonínska stojí na nevolitelných místech, doufá, že jeho strana prorazí. „Moravané nejsou sami, před námi už uspěli Skotové, Vlámové, Katalánci nebo Baskové, těch je daleko méně než nás,“ dodal Novotný.

I přesto, že obsazení Jihomoravanů není na kandidátkách příliš husté, tak to podle brněnského politologa Stanislava Balíka nic neznamená. „Ve stranách převážily jiné názorové skupiny než ty, které mají své základny na jižní Moravě,“ vysvětlil už dříve Balík.

Volební místnosti se otevřou tento pátek od dvou hodin odpoledne a svůj hlas mohou lidé odevzdat i následující den. Letos se o přízeň lidí se uchází celkem dvaatřicet politických stran.

Při posledních volbách před pěti lety se eurovoleb zúčastnilo osmadvacet procent lidí a největší úspěch zaznamenala ODS s devíti europoslanci, druzí byli Komunisté s šesti a třetí SNK ED se třemi poslanci. Zbytek obsadili politici z KDU-ČSL, ČSSD a hnutí Nezávislí.

MICHAL KÁRNÝ A ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU