Do lavic usedne víc prvňáků. Střední školy ale strádají

Zapnout svetr, pečlivě zavázat tkaničky, na záda aktovku, pusu mámě. A po prvním zvonění usednout do lavice. Už za týden se ze čtyř tisíc brněnských dětí stanou školáci. Bude jich asi o tři stovky víc než loni.

Jednu třídu navíc musí otevřít například základní škola v Mutěnické ulici na Vinohradech. „Budeme mít tři třídy po čtyřiadvaceti dětech. I tak je to vysoké číslo. Když je v jedné učebně hodně dětí, hrozí, že výuka poněkud ztratí na kvalitě," vysvětlila zástupkyně ředitele Eva Slezáková.

Tři třídy prvňáků místo dřívějších dvou bude mít také základní škola v Janouškově ulici v Černých Polích. „Na jednoho učitele připadne dvacet žáků," upozornil ředitel Jan Maroši.

Podle brněnského psychoterapeuta Aleše Aujezkého je rozdělení prvňáků do více tříd ideální. „Učit najednou třicet, nebo dvacet dětí je velký rozdíl. Čím je žáků méně, tím víc času může učitel každému z nich věnovat. Všímá si jejich individuálních zvláštností a lépe je pozná. Žáci mají pocit, že jsou ve středu zájmu a někdo se jim věnuje. To je důležité hlavně u prvňáků," upozornil.

Spatřuje v tom i další výhody. „Méně dětí tolik nezlobí. Nemají pro rošťárny dostatečnou podporu kolektivu. Učitelé navíc získají lepší zpětnou vazbu. Snáz zjistí, co se žáci naučili," dodal psychoterapeut.

Problém s nedostatkem místa pro nově příchozí děti školy nemají. „Nevím o tom, že by se s tím někde museli potýkat. V Brně dokonce zřizovatelé často řeší nedostatek míst ve školkách tím, že v budově základní školy vymezí pro mateřinku učebnu. Takže současné prostory stačí," konstatoval náměstek jihomoravského hejtmana Stanislav Juránek.

Prvňáků přibývá v celé republice od roku 2007. Tehdy nastoupilo do prvních tříd celkem jedenadevadesát tisíc dětí. „Letos jich bude přes 112 tisíc. To je dokonce o sedm tisíc víc než loni," sdělil mluvčí ministerstva školství Marek Zeman.

S opačným problémem se potýkají brněnské střední školy. Každý rok na ně nastupuje méně žáků. Kraj kvůli tomu v posledních dvou letech sloučil třicet škol, osm z nich v Brně. Jednalo se především o učiliště či odborné školy, které dlouhodobě trápí nezájem uchazečů.

Na učňovské obory často nejsou ani přijímací zkoušky potřeba. „U nás je skládají pouze uchazeči, kteří se hlásí na maturitní obory. Na učební bereme zájemce podle prospěchu," vysvětlil například zástupce ředitele Střední školy potravinářské, obchodu a služeb Ivo Procházka. I tato škola vznikla nedávným sloučením.

Podle Juránka už ale kraj se slučováním skončil. „Další podobně velké změny neplánujeme. Za pár let by podle demografických údajů mělo být středoškoláků zase víc," sdělil náměstek.

Mluvčí kraje Denisa Kapitančiková však upozornila, že kolik nastoupí středoškoláků, není snadné předem odhadnout. „Někteří deváťáci totiž na střední školu vůbec nejdou, jindy na ni míří lidé, kteří se rozhodli dodělat si potřebné vzdělání až v dospělosti," poznamenala Kapitančiková.