JIŘÍ ZLATUŠKA

Jako nezávislý senátor jsem přicházel do klubu, který držel liberální hodnoty a pluralitu občanské společnosti – ve hře byl i odpor proti dohodě o trvalém rozdělení moci mezi dvě strany. Děkuji svým voličům za výrazně vyšší počet hlasů, který pro mne po šesti letech odevzdali, i když tváří v tvář volebnímu zájmu nespokojených voličů sociální demokracie ani tento nárůst k postupu nestačil.

Jedním z dominantních negativních pocitů, který si z posledních dvou let ze Senátu odnáším, je zkušenost z toho, jak se jakákoli zdánlivá „osobnost“ z řad ODS v této parlamentní komoře mění na pouhou součástku dokonale fungujícího hlasovacího stroje. V soukromém hovoru bylo leckdy možné slyšet i celkem rozumný názor, ten se však při hlasováních změnil v ukázku oddanosti většině ODS v Senátu.

Doprovázel to uličnický postoj k závazkům vyplývajícím z členství v Evropské unii i za cenu zákonů „jakoby“ přijatých, aby nebyly sankce, ale nikdy neuvedených v účinnost. Neodpustitelné odmítání Římského statutu mezinárodního trestního tribunálu z nás zásluhou „bolševiků“ z ODS dělá evropské exoty.

Fungování Evropské unie by pro nás mělo být prioritou. Na výši daňových sazeb nebo zda jsou hejtmani převážně z levice nebo pravice se dřív nebo později zapomene. Úspěch projektu evropského ekonomického prostoru i evropského občanství však bude určovat podobu světa, ve kterém budou žít naše děti. Jsem přesvědčen, že tato volba není volbou mezi pravicí a levicí.

Těmito úvahami se budu řídit, až půjdu jako běžný volič pozítří k druhému kolu senátních voleb. Nechci „zkušenosti“ bývalého primátora, který se tváří tvář průkazným materiálům o masové korupci mezi svými podřízenými a spolustraníky nedokáže jasně vyjádřit a své loajalitě k místnímu stranickému šéfovi dá přednost před osobní integritou. Nechci v komoře, která má chránit ústavní hodnoty včetně listiny práv, někoho spolupodepsaného na zmaření referenda o umístění brněnského nádraží – tím spíše, že se tím odsun podařilo rozjet tak, že ani pádné důkazy o jeho nevýhodnosti dnes nestačí k jeho zastavení.

Nechci tam ani člověka, který nechal svého majetkového náměstka rozpracovat kauzu Jalta a poté se jako europoslanec souběžně působící jako městský zastupitel v tajném hlasování zastupitelstva podílel na dokonání této korupční frašky, aniž se k tomu před svými spoluobčany ozval. Nechci tam někoho, jehož vizitkou v Evropském parlamentu bylo disciplinované hlasování, ale jinak jen mlčení – a to tím spíš, jak by tím do senátní sestavy ODS zapadl.

Mé srdce nebije pro sociální demokracii, přesto svůj hlas dám profesoru Janečkovi. Senátoři ze sociální demokracie vrátí horní komoře stabilitu, kterou by nadpoloviční většina v rukou ODS zcela jistě zničila. Jeho kauza obrany úrazovky může vypadat donkichotská či ublíženecká, ale je svědectvím o tom, že se dokáže v pravý čas ozvat, byť ho za to od ministra Julínka postihl trest v podobě vyhazovu z místa ředitele.

Autor je senátor a brněnský radní

Čtěte více: Volby 2008