Bezbariérovost je totiž jednou z podmínek poskytnutí evropských dotací. „Potřebujeme třeba počítačovou učebnu nebo rekonstrukci půdy, ale abychom se vůbec mohli ucházet o dotaci, musíme doložit, že jsme bezbariéroví nebo se o úpravy alespoň pokoušíme," upozornil ředitel Masarykovy základní školy Kamenačky v Brně Jiří Šebela.

Cenu za potřebné úpravy schodiště včetně pořízení schodolezu odhadl na více než dvě stě tisíc korun, které škola nemá. Příliš drahý je také výtah.

Obavy chápe náměstek brněnského primátora Petr Hladík. „U starších škol se přidávají i náklady na rekonstrukci, která ani všude není možná," sdělil.

Podle vyhlášky ministerstva pro místní rozvoj musí být na školách přístup zajištěný vodorovnými cestami, schodišti a souběžně vedenými rampami nebo výtahy. „Každý případ posuzujeme individuálně. Školy ale mají mít přístup bez bariér do všech pater. A zajistit bezbariérové hygienické zařízení, minimálně jedno na každém patře. Pokud škola přístup do horních podlaží zajistit nemůže, musí přizpůsobit alespoň jedno pro veškerou výuku žáka s postižením," uvedla odborná konzultantka brněnské pobočky Národního institutu pro integraci osob s omezenou schopností pohybu a orientace Marie Grecová.

Bezbariérovou přístavbu začnou na jaře stavět na základní škole ve Vejrostově ulici v brněnské Bystrci. Nabídne místo 180 dětem. „Do staré budovy umístíme výtah a vše s přístavbou propojíme krčkem. Tím bude bez bariér celá naše škola. V současnosti jsme jediná škola v Bystrci přístupná vozíčkářům," uvedl ředitel Zdeněk Černošek.

Naopak brněnské vysoké školy podle mluvčí Ligy vozíčkářů Ladislavy Blažkové s překážkami problém nemají, většina fakult je bezbariérová. „Střední školy jsou horší, jsou totiž ve starých budovách, kde buď bezbariérový přístup není vůbec, nebo se musí řešit plošinami," podotkla.