Novým vládním opatřením se musí přizpůsobit i Andrea Peřinová z Brna. Její dcera nese další uzavření základní školy těžce. „Když jsem jí to řekla, byla smutná, trochu si i poplakala. Paní učitelka i spolužáci jí určitě budou chybět,“ říká Peřinová.

Když se začala epidemiologická situace na jižní Moravě od září opět zhoršovat, řada rodičů očekávala další uzavření škol. „Naposledy jsme před školou s ostatními rodiči vtipkovali, že se nejspíš zase uvidíme až před Vánoci,“ vzpomíná Peřinová.

Dceři s učivem často pomáhá. „Teď jsem kvůli nemoci doma, takže můžu s úkoly dceři pomáhat. Máme taky štěstí na ochotnou učitelku. Pokud je třeba, je ochotná poradit přes mail. Ostatní rodiče to budou mít nejspíš složitější,“ uvažuje.

Její dcera se dokázala novému typu výuky rychle přizpůsobit. „Na jaře jsme moc nevěděli, co dělat, často jsme měli nějaké technické problémy. I paní učitelka s tím ze začátku trochu bojovala. Věřím, že teď už bude výuka probíhat hladce,“ říká.

Její starší nevlastní dcera si na nový systém výuky ale zvyká těžko. „Bere to spíš jako prázdniny, distanční výuka jí moc neříká. Nevím, jak se má teď připravovat na přijímačky,“ stěžuje si.

Bojí se, jaké bude mít distanční výuka důsledky pro další vzdělání dětí. „Někteří se chystají k přijímačkám, středoškoláci k maturitě. Nevím, kolik si toho děti kvůli současným změnám ze školy odnesou. Už teď řadě mladých lidí chybí všeobecný rozhled. Možná bude Covid další důvod, proč jako národ zhloupneme,“ uvažuje.

Problém vidí i v tom, že se dcery neuvidí se svými přáteli a spolužáky. „Kontakt s vrstevníky je určitě důležitý, školní docházka není jen o učení,“ myslí si.