Sídliště, jehož výstavba začala před více než třiceti lety, podle původních návrhů hrálo jen třemi barvami. Domy proto měly jednotnou kompozici. „Vyšší opatřili natěrači zelenou a červenou barvou. Ty symbolizovaly vinnou révu, která odkazovala na název sídliště. Nižší domy měly okrovou barvu symbolizující zem," uvedl architekt Maxmilián Wittmann, který se brněnským sídlištím dlouhodobě věnuje.

Také Wittmann kritizuje nedodržení barevnosti, která by měla být pro všechny domy závazná. „V sídlišti se často pohybuji a vnímám, že po letech úprav už místo nevypadá tak, jak by mělo," poznamenal architekt.

Podle něho by všichni vlastníci panelových domů, ať už je to městská část, nebo bytové družstvo, měli dodržovat historickou barevnost. „Stavební úřad však vydává jen doporučení. Majitel se tím řídit může, nebo nemusí. Potom se stává, že některé domy nesplňují původní architektonický záměr," podotkl Wittmann.

Starosta městské části Jiří Čejka se stížnostem na necitlivou obnovu brání. „Domy městské části nesou původní barvy. Majitelům zprivatizovaných budov nemůžeme nařizovat, jakou barvou je natřít. Nemáme na to právo," uvedl Čejka, který dřív pracoval jako památkář.

Dodal, že právě památkáři do barevnosti nemohou zasahovat, pokud není stavba vyhlášena kulturní památkou. „Naše sídliště je mladé. Myslím si, že Vinohrady na to, aby se jí staly, ani nemají," řekl Čejka s tím, že ani jemu se nové barvy domů nelíbí.

Opoziční vinohradský zastupitel Martin Dutkiewič si myslí, že změny na sídlišti je potřeba regulovat. „Pokud nově rekonstruované domy hýří divokými barvami s podivnými vzory, je to složité. Zastupitelé by měli přijmout regulační plán, který zaručí dodržování původní barevnosti domů a zamezí neestetickým zásahům do původního konceptu," poznamenal Dutkiewič.

Nepovedenou úpravu mohou podle něho lidé najít například v Bořetické nebo Čejkovické ulici. „Na malých čtyřpatrových panelácích rozšířili balkony a přebarvili je na žlutošedo. Majitel se tak nedrží původního architektonického konceptu," uvedl další příklady Dutkiewič.

Změny barev si všímají také někteří místní. „Před patnácti lety se původní rozložení barev ještě dodržovalo. Teď si každý dělá, co chce," poznamenala například Kateřina Šiklová. Ludvíku Křivému se výrazné barvy naopak zamlouvají. „Rozzáří alespoň tu sídlištní šeď," sdělil.

Podle architekta Wittmanna je za necitlivou rekonstrukcí celkové vnímání sídlišť. „Nesou cejch socialistické doby. Málokdo v nich vidí umělecké dílo," myslí si architekt.