Brno do něj chce prosadit zrušení úplného zákazu stavění v povodňových zónách u řek Svratky a Svitavy. „Jde o takzvané pasivní záplavové zóny, které mohou být zasažené vodou jen při velkých povodních, jako je stoletá voda," upřesnil náměstek primátora Martin Ander.

Město požaduje ve svých připomínkách Plánu dílčího povodí Dyje, který má platit od příštího roku, aby místo plošného zákazu každý jednotlivý případ posuzoval příslušný vodoprávní úřad, tedy brněnský magistrát. „Je nesmysl zakazovat stavět někde, kam se dostane voda jednou za sto let a to jen do výšky deseti centimetrů. Nebezpečí a případná opatření je potřeba hodnotit případ od případu," prohlásil Ander.

Povodí souhlasí

Plán má zpracovat Povodí Moravy a schvalovat krajští zastupitelé. Vodohospodáři se změně nebrání. „Nový návrh umožňuje výstavbu v záplavovém území v zastavěných územích za podmínek, že stavba nezhorší odtokové poměry a nezatíží integrovaný záchranný systém při povodních," sdělila mluvčí státního podniku Gabriela Tomíčková.

Jak se k záměru postaví Jihomoravský kraj, není jasné. „V úterý společně zasedne rada kraje i města. Předpokládám, že na ní Brno tento problém otevře," uvedl hejtman Michal Hašek.

Přísná regulace stavění u řek platí od roku 2009. V České republice ji v takové podobě zavedl jen Jihomoravský kraj. Platí v už zastavěných oblastech kolem řeky Svratky, jako je okolí Křídlovické ulice v Brně. Úřady kvůli ní nemohou povolit ani stavbu nového domu v místě mezi desítky let stojícími jinými budovami.