„Dálnici dostavíme k hranicím v roce 2013, kdy by měla být hotová i z moravské strany. Železná opona padla před osmnácti lety, a přitom je dopravní spojení téměř stejné jako za rakouského císařství. Díky dálnici se to konečně zlepší,“ uvedl Rudolf Schwarz, který na konferenci zastupoval spolkovou vládu Dolního Rakouska.

Rakušané již podobu své části dálnice schválili, kudy povede na Moravě, však dosud není jasné. Letos už ale ministři variantu přes Břeclav nebo Mikulov vyberou. „Obě možnosti spojení Brna s Vídní předložíme vládě v krátké době a ministři rozhodnou,“ sdělil náměstek ministra dopravy Petr Šlégr.

Do Vídně se pojede asi kolem Břeclavi

Větší šanci na úspěch má břeclavská trasa. Dálnice přes Mikulov by byla podle náměstka brněnského primátora Martina Andera zbytečně drahá a špatná pro životní prostředí. „Muselo by se stavět více kilometrů za víc peněz, navíc by byla dálnice hotová později. Kromě toho by mikulovská varianta protínala Pálavu a ohrozila by i Lednicko-valtický areál,“ vypočítal nevýhody Ander.

Areálu by podle něj dokonce hrozilo vyškrtnutí ze seznamu památek UNESCO. „Věříme, že termín dokončení dálnice v roce 2013 je realistický,“ dodal Ander.

Podle zástupců občanských iniciativ z České republiky i Rakouska by měli úředníci, kteří o důležitých dopravních stavbách rozhodují, vnímat názory běžných lidí. „V Rakousku máme špatné zkušenosti. Úřad vydá rozhodnutí a my máme jen šest týdnů na to, abychom se k těm stohům papírů vyjádřili. Na názor občanů se nikdo neptá,“ postěžoval si Wolfgang Rehm z rakouské neziskové organizace WUK.

Čeští aktivisté si však možná připíší jeden velký úspěch. Vedení Brna totiž na internetových stránkách města zveřejnilo návrh nového územního plánu, který nepočítá se silnicí R43. Proti té protestují ekologové i místní sdružení. „Novou variantu vítáme. Je dobře, že se bude diskutovat i o jiných možnostech, než je R43,“ prohlásila Hana Chalupská z brněnského Ekologického institutu Veronica.