Že šlo o revoluční krok, dokazuje také fakt, že se od té doby na principu hromadné městské dopravy nic nezměnilo. „V roce 1884 byla založena společnost Brüner Dampf Tramway, tedy Brněnská parní tramvaj. Ta nahradila původní vozy, které táhli koně. Tehdy měla firma ve výbavě patnáct parních lokomotiv a jedenatřicet vozů,“ popsala mluvčí brněnského dopravního podniku Hana Pohanová.

Skutečný předchůdce dnešního dopravního podniku přišel až v roce 1900. Město mělo s majitelem parní dráhy dlouhodobé neshody. Společnost nakonec koupila rakouská elektrárna a věrná svým principům zavedla do městské dopravy proud. Společnost nakoupila tehdy moderní vozy a s velkou slávou započala provoz. Tramvaje začaly jezdit na upravených tratích parní dráhy.

„Provoz se z původních linek Královo Pole–Pisárky a odbočky na ústřední hřbitov ke konci roku 1903 rozšířil na pět tras, které byly rozlišeny pomocí barevných terčů,“ vysvětlila Pohanová. Červenou, bílou, zelenou, žlutou a modrou linku v roce 1913 nahradila klasická čísla. V této době podnik vlastnil třiapadesát vozů.

Dnešní lidové označení tramvají „šaliny“ pochází právě z této doby z německého označení dráhy jako Elektrische Linie. Sražením a zkrácením prvního slova vznikl výraz, který dodnes vyvolává u návštěvníků z jiných měst pobavený úsměv.