Koncept harm reduction funguje na minimalizaci rizik. Nabízí usměrnění užívání drog a ne nezbytně boj s nimi. „Netváříme se, že drogy neexistují nebo že lidé přestanou brát drogy. Snažíme se, když už člověk drogy bere, aby co nejméně škodil sobě a společnosti,“ uvedl organizátor akce Filip Dvořák. Pracovníci například mění injekční stříkačky, aby se snížila pravděpodobnost onemocnění žloutenkou nebo virem HIV. 

Ačkoliv někteří lidé následně podstoupili léčbu a přestali drogy brát, cílem není závislé drog zbavit. „Když člověk přestane brát drogy, tak je to ideál, ale jde o usměrnění. Účelem není eliminace drog, ale stabilizace,“ dodává vedoucí terénních programů v Brně ze společnosti Podané ruce Lucie Mašková. 

Jednou z používaných praktik je substituční léčba, která chce zastavit injekční aplikaci a lepší začlenění závislého do společnosti. Závislému dá lékař méně rizikovou látku, čímž mu nabídne čas na řešení dalších věcí. „Když je člověk na ulici na heroinu, začne mu odpočet času a má čtyři hodiny, aby sehnal další dávku. Potom není kam vecpat normální život, je to jen o shánění peněz,“ řekl Dvořák. Nahrazení novou látkou má závislému dát příležitost k sehnání bydlení, práce nebo k obnově rodinných vztahů. 

V Brně je nejčastější heroin, který lékaři nahrazují metadonem. „Metadon je dlouhodobě působící opiát, který nahrazuje nelegální krátkodobě působící opiáty. Dáváme ho jednou denně ve formě roztoku. Závislým pokryje abstinenční příznaky a můžou potom relativně normálně žít,“ dodal psychiatr Ronald Marek. 

I přesto, že koncept minimalizace rizik není novinkou, někteří lidé o něm nikdy neslyšeli. Jednadvacetiletý student Lukáš Tkáč zahlédl akci Jedeme v tom všichni a šel se na ni podívat. Po bližším pochopení tématu ale přesvědčený nebyl. „Zaujalo mě to, ale měl bych k tomu námitky. Je to takový udržovací režim. Myslím, že místo udržování je lepší se toho zbavit úplně. Tohle může závislost ještě podpořit,“ řekl.

JAN MAZÁČ