Na problém upozornila Olga Kovaříková, která denně prochází kolem a osud domu jí nebyl lhostejný. „Celou zimu jsou okna otevřená, některá již rozbitá. Po řemeslnících ani stopy,“ uvedla Kovaříková.

Z bytů v roce 2005 vystěhoval magistrát jeho obyvatele a prodal objekt Nejvyššímu soudu České republiky, který stojí v sousedství zmiňovaného domu. Ministerstvo spravedlnosti jej chtělo zrekonstruovat a přestavit na administrativní budovu pro pracovníky soudu. „Stavba už měla být zahájena před rokem a půl, z finančních důvodů jsme ji však museli odložit,“ upřesnil důvod současného stavu mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig.

„Město schválilo v roce 2002 prodej domu Nejvyššímu soudu. Měl být zrekonstruován a propojen s nynější budovou soudu,” ozřejmil vlastnictví domu vedoucí bytového oboru magistrátu Jiří Lahoda. „Zavázali jsme se, že do tří let zajistíme nájemníkům náhradní byty. Se všemi jsme se domluvili dohodou. Poslední nájemník se stěhoval v roce 2005, podmínky smlouvy jsme splnili” uvedl dál Lahoda.

Obyvatelé domu se proti nucenému stěhování nebouřili, většinou dostali odpovídající byt na různých místech v Brně a s městem se dohodli. „Po prodeji domu nemohlo město do rekonstrukce ani způsobu využití nijak zasahovat,” omluvil následnou nečinnost ohledně chátrání domu Lahoda.

Dům by však měl podle Nejvyššího soudu brzy obléct nový kabát. K rekonstrukci má dojít během následujícího pololetí. „Před měsícem tu byl náměstek ministra spravedlnosti a přislíbil na projekt finance. Plány už jsou, stavět se začne brzy,“ potvrdil mluvčí soudu Knötig.

ANETA ŠEDÁ