„Dušičky pro mě představují uctění památky zemřelých. Je to vzpomínka na to, co v životě dobrého udělali,“ řekla Jana Prudká, která šla zavzpomínat na své blízké na Ústřední hřbitov v Brně. Stejně jako ona i ostatní obyvatelé Brna se v těchto dnech vydávají na jednotlivé městské hřbitovy. Proto Správa hřbitovů města Brna zajistila pro méně pohyblivé občany vozítko, které je rozveze po areálu. „Po celý den se nezastavím. Pořád jezdím. A lidé jsou za tuto službu moc rádi. Vozítko nám zapůjčila zoologická zahrada,“ sdělil řidič Jaroslav Srnec. Návštěvníci Ústředního hřbitova budou moci tuto službu využít do konce týdne.

Dopravní podnik města Brna také posílil své spoje na Ústřední hřbitov. „O víkendu jsme na tramvajových linkách dva a šest zkrátili intervaly,“ poinformovala mluvčí dopravního podniku Hana Pohanová. To nejsou jediné změny v dopravě. Přes týden také jezdí posilové spoje na tramvajové lince číslo šest. Zato linka sedm je mimo provoz ve všední dny v době od osmi hodin ráno do půl šesté večer.

Všechny brněnské hřbitovy mají do neděle prodlouženou otvírací dobu a to do devatenácti hodin. V pohotovosti jsou po celý týden i městští strážníci a policisté. „Na sto městských strážníků čtyřiadvacet hodin denně hlídá hřbitovy. V těchto dnech se totiž ve větším množství ztrácejí z hrobů věnce a dokonce i urny. Strážníci také koordinují dopravu v přetížených ulicích,“ sdělil mluvčí městské police Zdeněk Novák. Obdobnou pohotovost mají i republikový policisté. Kapesní zloději a vykradači aut si totiž ani o těchto svátcích nedají pokoj.

Dušičky se slaví druhého listopadu. Svátek zavedl v jedenáctém století clunyjský opat Odilo. Nejprve se týkal pouze zemřelých řeholních bratří, později zahrnul všechny ostatní křesťany. Lidé na tento svátek chodí na hroby svých blízkých a zdobí je květy, věnci a svícemi, které jsou symbolem života. Také se za své mrtvé modlí a mohou pro jejich duše v očistci získat plnomocné odpustky. Dříve lidé na tento den pekli zvláštní pečivo zvané dušičky. „Jednalo se o chlebové těsto. Bylo to zkřížené tyčinky, na konci rozšířené. Připomínalo to zkřížené kosti,“ sdělila Alexandra Navrátilová z Etnologického ústavu Akademie věd.

Památce všech zemřelých předchází svátek Všech svatých, který se slaví prvního listopadu. Jeho původ někteří spojují s historickou událostí ze sedmého století. Třináctého května roku 609 zasvětili do té doby pohanský chrám Pantheon v Říme Panně Marii a všem mučedníkům. Později papežové tento svátek přesunuli na první listopad, kdy Keltové slavili nový rok. Chtěli tak pohanskou slavnost nahradit křesťanským svátkem. Určité pohanské prvky a obyčeje se však dochovaly. Právě na ně navazuje svátek Halloween se svým maškarním veselým a hrůzostrašnými maskami. Keltové totiž jednatřicátého října, v poslední den svého roku, pěstovali kult mrtvých.