Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Válečný veterán Boček uprchl za hranice tajně. Povzbudila ho slova legionářů

Brno - V roce 1939 byl jeden šestnáctiletým mladíkem, druhý desetiletým klukem. Oba tehdy opouštěli svoje domovy v Brně a odcházeli do zahraničí. V současnosti čtyřiadevadesátiletý Emil Boček prchal tajně, aby se zapojil do bojů a bránil vlast před Němci. Devětaosmdesátiletý Hugo Marom zase patřil mezi židovské děti, které se podařilo přesunem do Anglie zachránit z Československa siru Nicholasi Wintonovi. O svých osudech ve čtvrtek oba muži, kteří se stali piloty, mluvili na brněnské hvězdárně.

12.10.2017 AKTUALIZOVÁNO 13.10.2017
SDÍLEJ:

Výstava historie československých pilotů RAF v pavilonu Morava na brněnském výstavišti.Foto: Deník / Halalová Jolana

Boček utíkal za hranice tajně, navzdory nesouhlasu nejstaršího bratra. „Odešel jsem bojovat za hranice kvůli slovům legionářů na začátku války. Řekli totiž, že oni republiku vybojovali, a teď je to na nás mladých. Tak jsme se s kamarádem rozhodli, že odejdeme z republiky. Otce už jsem tehdy neměl, tak jsem šel s tím plánem za nejstarším bratrem," vypráví Boček.

Bratr s jeho odchodem nesouhlasil, Boček ale udělal po svém. „Tvrdil jsem mámě, že jedeme s kamarádem lyžovat do Jeseníků. Bratr, když se to dozvěděl, mi vzkázal, že si to se mnou vyřídí. Nestihl to, už jsem byl pryč. Když jsem se po skončení války po šesti letech vrátil domů, nakonec mi bratr nic nevyčítal," usmívá se veterán.

Nynější generál Boček nejdříve v Anglií, kam se dostal, sloužil jako mechanik u 312. stíhací perutě. Později prodělal pilotní výcvik a stal se stíhacím pilotem v 310. československé peruti Královského letectva. Jak sám říká, pilotem se stal podivným sledem okolností. „Už od dětství jsem chtěl létat. Když jsem ale jako mechanik požádal velitele hangáru, abych mohl jít na výcvik, nechtěl mě pustit. Můj kamarád se tehdy na pilotní výcvik dostal. Než odešel, šli jsme jeho odchod zapít do restaurace. Kvůli nejapné poznámce jednoho Angličana, jsem se v tom podniku popral. Za to mě polní soud odsoudil na šest dní detence. Po těch šesti dnech jsem veliteli řekl, že už víc do hangáru nepřijdu, buď ať mně pošle na pilotní výcvik, nebo do vězení, že to do konce války vydržím. Nakonec mě tedy na výcvik poslal," vypráví Boček.

V letadle Spitfire odlétal šestadvacet operačních letů. „Když jsem sedal do letadla, strach jsem nikdy neměl. Vždy jsem si říkal, že se to nemůže stát mně, že vždy sestřelí někoho jiného,“ vypráví Boček.

Přesto mu šlo dvakrát o život. „Jednou mi třeba začal vynechávat motor při návratu z akce nad mořem. Plánoval jsem, že když se dostanu do výšky tisíc stop, vyskočím. Ale byl listopad a do chladné vody kanálu se mi moc nechtělo. Tak jsem si řekl, že ještě chvíli počkám. A v tom zlomku sekundy čekání motor naskočil a doletěl jsem až na letiště. To jsem se znovu narodil,“ vzpomíná generálmajor na zážitky z války. Po jejím skončení z armády odešel.

Na Huga Maroma, který se jako dítě jmenoval příjmením Meisl, touha po létání přišla několik dní předtím, než ho jako židovského kluka před nebezpečím rodiče zachránili posláním do Anglie. Byl totiž z brněnské židovské rodiny. „Rodiče nás pár dní před odjezdem ze státu vzali na židovský hřbitov v brněnských Židenicích. Tehdy už tady byli několik měsíců Němci. Zrovna když jsme vycházeli z brány hřbitova, startoval přímo přes námi německý messerschmidt. Proud vzduchu z jeho startu nás zatlačil zpátky do brány,“ vynořuje se Maromovi vzpomínka na první setkání s létáním.

Z Protektorátu odešel i s mladším bratrem. Byli mezi dětmi z posledního takzvaného kindertransportu sira Nicholase Wintona. Odjezd do Anglie chlapcům zachránil život. Když válka skončila, zjistili, že z celé rodiny přežili jen oni dva a jejich sestřenice.

V Československu ještě vystudoval vysokou školu. Pak přišel rok 1948, kdy absolvoval několikatýdenní pilotní výcvik v Olomouci a zamířil bránit vznikající židovský stát. „Izrael existuje díky pomoci Československa. Umožnilo židovským pilotům prodělat před bojem výcvik. My, čeští Židé, jsme trénovali v Olomouci. Bylo nás dvaatřicet," vypráví Meisl, který v Izraeli přijal příjmení Marom.

Jako pilot pak bojoval v první izraelsko-arabské válce. V Izraeli žije dodnes. A dodnes i létá. O létání mluví jako o nemoci, která jej jako dítě zachvátila a už nepustila. „Zrovna za pár týdnů mě čekají zdravotní prověrky, jestli mohu dále pilotovat,“ směje se Marom.



Čtvrteční debata se konala u příležitosti zahájení výstavy s názvem Rytíři nebes. Výstava, kterou lidé až do šestadvacátého října najdou v pavilonu Morava na brněnském výstavišti, přibližuje životy pilotů československého odboje v Royal Air Force. „Výstava je perfektní. Jsem spokojený, že o nás lidé mají ještě zájem. Už je nás moc málo, protože já jsem z pilotů jeden z nejmladších, a to mi bude pětadevadesát let,” říká Boček.

O osudech více než dvou a půl tisících československých mužů se lidé dozvědí z textových tabulí. Uvidí také uniformy, medaile a vojenské dokumenty letců. Po šestadvacátém říjnu se výstava přesune do Technického muzea.

Debaty se účastnila i dcera českého pilota Františka Fajtla, Jana. Fajtl nejenže byl pilotem a velitelem několika perutí RAF, ale zapojil se i do bojů v Slovenském národním povstání. Jeho dcera na debatě připomněla perzekuce, jaké často čekaly piloty za války bojující v zahraničních armádách. „Otce v roce 1950 zavřeli na Mírov, do tábora nucených prací,“ připomněla žena.

Autor: Eliška Gáfriková

12.10.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Utkání 14. kola hokejové extraligy: HC Oceláři Třinec vs. HC Kometa Group.
AKTUALIZOVÁNO
19

Kometa prohrála v Třinci, hattrickem ji sestřelil Růžička

Ilustrační foto.
6

Lékaři ve středu na protest zavřou ordinace. Dusí je papírování

Pětiletého syna otec znásilnil, potvrdil soud. Muž trvá na tom, že je nevinný

Brno, Blanensko – Svého pětiletého syna podle obžaloby znásilnil. Muže z Blanenska v květnu Krajský soud v Brně odsoudil k pěti a půl roku vězení. „Využil neznalosti a nevědomosti svého syna. V posteli se vzájemně dotýkali na svých penisech. Poté ho donutil k tomu, aby jej uspokojil rukou,” uvedl předseda senátu Michal Zámečník. Muž svou vinu popírá a odvolal se k Vrchnímu soudu v Olomouci. Ten případ vrátil k přezkoumání zpátky do Brna.

Dvanáct volebních lídrů ve dvanácti rozhovorech: čtěte Deník Rovnost

Jižní Morava - Existuje celkem dvanáct politických uskupení, které mají reálnou šanci dosáhnout na tříprocentní volební výsledek. Tedy kdyby letošní parlamentní volby byly jen na jihu Moravy. Alespoň to tvrdí poslední předvolební průzkum preferencí, které exkluzivně pro Deník připravila firma SANEP.

VOLEBNÍ ONLINE: Ptejte se lídryně Starostů a nezávislých Jany Krutákové

Jižní Morava /VOLEBNÍ ONLINE ROZHOVOR/ - Jana Krutáková je lídryní jihomoravské kandidátky hnutí Starostů a nezávislých pro volby do poslanecké sněmovny. Ve středu od 13 do 14 hodin odpoví na dotazy čtenářů na www.brnenskydenik.cz.

Kometa zná termíny osmifinále Ligy mistrů. Se švýcarským Zugem začne doma

Brno - Nejprve doma a poté ven. Hokejisté brněnské Komety osmifinále Ligy mistrů začnou před vlastními fanoušky. Se švýcarským Zugem se poprvé střetnou na ledě DRFG Areny v úterý 31. října v sedm hodin večer, odvetu pak ve Švýcarsku pak Brňané sehrají 7. listopadu ve tři čtvrtě na osm večer.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení