Chaos kolem tisícovky brněnských objektů vznikl kvůli zdržení při zapisování do seznamu památek na konci osmdesátých let minulého století.

Jestli se jedná o památky, nebo ne, řeší ministerstvo až poté, kdy to někdo zpochybní. Po upozornění na situaci loni v létě vlastníci dvaadvaceti domů požádali o jejich vymazání ze seznamu památek. „Někteří plánují úpravy podle svých podnikatelských záměrů," uvedl památkář Aleš Homola.

Čtěte také: Brno moderní: architekti pokřtili nového průvodce městem

Pokud majitelé požádají o zrušení statusu památky u svých domů, stát jim musí vyhovět. Památkáři se poté většinu objektů snaží znovu prohlásit za památku. Stavby ale už mezitím zásahy majitelů mohou poškodit.

Památkáři řeší i opačné případy, kdy majitelé staveb chtějí status památky potvrdit. „Nově památkou nejsme, ale žádáme o to, aby se kostel Sv. Augustina památkou stal," řekl tamní farář Josef Novotný.