Vedení města na konci minulého roku rozhodlo, že se Jižní centrum sloučí s Brněnskými komunikacemi. „Je to snaha o úsporné hospodaření městských firem. Za svou existenci Jižní centrum Brno připravovalo území v jižní části města pro další rozvoj. Oblast se podařilo významně scelit a připravit pro budoucí investory," komentoval zánik společnosti brněnský primátor Roman Onderka.

Každý rok si členové předsednictva a dozorčí rady navíc rozdělili přes milion korun na odměnách. A to i v letech, kdy už Jižní centrum prakticky nemělo co na práci a končilo své hospodaření ve ztrátě. „Nešlo o vyplácení podílu ze zisku, ale o příspěvek za činnost v představenstvu. Odměňování za práci a zodpovědnost mají nastavené všechny společnosti. A v porovnání s firmami patřícími Praze byl režim odměn u nás spíše symbolický," uvedl místopředseda představenstva společnosti Libor Šťástka.

O zveřejnění smluv společnosti se dva roky soudilo občanské sdružení Brnění. „Normálně se o využití nebo prodeji městských pozemků vede diskuze, tady to nefungovalo. Za zády lidí se obchodovalo s parcelami obrovské hodnoty. Dosud nevíme, proč je město prodávalo, proč za takové ceny a proč rozhodovalo, jak rozhodovalo," uvedl předseda sdružení Matěj Hollan.

Podle ekonomického analytika Jiřího Šimary je založení společnosti kvůli obchodování s pozemky běžné. Dodal však, že právě průhlednost transakcí je u městských firem zásadní. „Spravují majetek města, je tedy klíčové, aby měli obyvatelé dostatečné informace k veškerým obchodům, a to jak plánovaným, tak i uskutečněným," upozornil analytik.

Ve vedení společnosti seděl třináct let Vlastimil Žďárský, který je zároveň dlouholetým členem městské rady za ČSSD a významným zákulisním politickým hráčem. Brněnský deník Rovnost se ho pokoušel kontaktovat, ale nebral telefon. Stejně jako jeho nástupkyně a stranická kolegyně Naděžda Křemečková.

Podle Šťástky nešlo smlouvy zveřejnit kvůli udržování obchodního tajemství. „Když soud rozhodl, že se dokumenty zveřejnit mají, Jižní centrum to splnilo. A nic nezákonného se neprokázalo. Od aktivistů to byla spíš snaha sebe sama zviditelnit, než odhalovat nekalé praktiky," reagoval Šťástka.

Nic špatného nevidí ani na tom, že každý rok si členové předsednictva a dozorčí rady firmy rozdělili přes milion korun na odměnách. A to i v letech, kdy už jižní centrum prakticky nemělo co na práci a končila své hospodaření ve ztrátě. „Nešlo o vyplácení podílu ze zisku, ale příspěvek za činnost v představenstvu. Odměňování za práci a zodpovědnost mají nastavené všechny společnosti. A v porovnání s firmami patřícími Praze byl režim odměn u nás spíše symbolický," dodal Šťástka.

Rozhovor s Liborem Šťástkou a Matějem Hollanem najdete v pondělním vydání Brněnského deníku Rovnost.