Jeho příjezd do Brna byl senzací. Už jen proto, že přijel automobilem, který si sám zkonstruoval. Americký vynálezce žárovky, fonografu nebo kinofilmu Thomas Alva Edison přijel na návštěvu Brna třináctého září přesně před sto lety. „Dorazil před brněnský Grand hotel, kde byl ubytovaný. Lidé jej bouřlivě vítali a obdivovali jeho vůz. Už jen proto, že tehdy byl automobil k vidění málokdy,“ vysvětluje brněnská historička Milena Flodrová.

Edison strávil v Brně dva dny na své cestě z Vídně do Prahy. Jeho firma pracovala na elektrifikaci tehdejšího Divadla Na hradbách. Dnešního Mahenova divadla. A při návštěvě v roce 1911 si chtěl Edison práci své firmy prohlédnout. „Podle dobového tisku se vynálezci osvětlení v divadle velmi líbilo. Řekl prý, že je pro něj čest, že dodal osvětlení do tak krásné budovy,“ doplnila historička.

Dnešní Mahenovo divadlo bylo prvním plně elektricky osvětleným divadlem v Evropě. „Původně bylo v projektu pro divadlo navržené plynové osvětlení. Kvůli požárům divadel v Praze, Nice a Vídni se ovšem investoři rozhodli pro odvážný krok a rozhodli se stavbu osvětlit elektricky,“ popsala mluvčí Technického muzea v Brně Klára Havlíčková.Kvůli osvětlení divadla vznikla v Brně i první elektrárna v dnešní Vlhké ulici. „Ta měla sloužit právě jen k osvětlování divadla. Přívod proudu do divadla zajišťoval 315 metrů dlouhý kabel uzevřený v trubce z kujného železa. Dodala ho Edisonova firma ze spojených států,“ doplnila Havlíčková.

Podle historičky Flodrové měla původně na osvětlení pracovat jen francouzská pobočka Edisonovy firmy. „Nevěděli si ovšem rady s tím, jak divadlo s elektrárnou propojit. Zapojil se proto samotný Edison a speciálně pro tuto příležitost vynalezl prototyp podzemního kabelu,“ řekla historička.

Divadlo slavnostně otevřeli čtrnáctého listopadu v roce 1882. Podle Havlíčkové ovšem nebyly všechny ohlasy na nové divadlo jen kladné. „Čeští vlastenci v Národních listech kritizovali, že zakázku od divadla nezískal český vynálezce František Křižík. Jeho nabídku podle nich tehdejší vedení Brna odmítlo proto, že byl Křižík Čech. A svěřili osvětlení Edisonovi,“ řekla Havlíčková. Křižík mohl podle ní Edisonovi svou nabídkou údajně konkurovat.

Edisonovo původní osvětlení vydrželo v divadle až do sedmdesátých let dvacátého století. „Při kompletní opravě v letech 1971 až 1978 odstranili jeho poslední zbytky,“ upřesnila Havlíčková

Dnešní vedení divadla se ovšem bojí, že do několika let budou muset klasické žárovky v divadle nahradit úspornými. Kvůli nařízení Evropské unie. Hledají řešení, jak získat výjimku. „Před několika dny jsme dokončili seznam osvětlovacího mobiliáře a zmapovali jsme jeho historickou hodnotu. Materiály mohou být podkladem k žádosti o prohlášení lustrů v divadle za movitou kulturní památku. Druhou možností je, že se celé divadlo stane národní kulturní památkou. Dnes je jen kulturní památkou,“ řekl ředitel Národního divadla Brno Daniel Dvořák.

Podle Martina Číhalíka z brněnského Národního památkového ústavu je třeba klasické žárovky v divadle zachovat. „Úsporné žárovky mají úplně jinou teplotu osvětlení i design. Do historických lustrů Mahenova divadla se nehodí. Možná, že do několika let vyvinou i další typy úsporného osvětlení. Pak to nemusí být problém,“ řekl Číhalík.

Divadlo má podle Dvořáka zásoby klasických žárovek na několik let dopředu. „Evropská unie nenařizuje jejich okamžitou výměnu. Proto řešení situace úplně nehoří,“ sdělil Dvořák.