Jihomoravský kraj se podle něj v uplynulém roce musel stále ještě potýkat s následky ekonomické krize, přičemž jednou z reakcí na zhoršené finanční podmínky bylo šetření na všech úrovních. „Svou daň si tato politika vybrala i na službách poskytovaných veřejnou správou – příkladem budiž zrušení tramvajových linek číslo 7 a 13 v Brně," připomíná Šimara hodně diskutované změny v dopravním podniku.

Ani soukromý sektor na tom nebyl o moc lépe. Investiční aktivita v kraji, zejména v průmyslových odvětvích, výrazně poklesla. „Ruku v ruce se snižováním investic a útlumem výrobní aktivity tak došlo k dalšímu nárůstu nezaměstnanosti, která se v současnosti pohybuje až u 8,5 procenta. Jde tak o nejvyšší úroveň od pokrizových maxim z roku 2010," podotýká analytik, který navíc upozorňuje, že odhady vývoje pracovního trhu pro příští rok přitom nejsou nijak výrazněji pozitivní.

V tom lepším případě se předpokládá pouze velmi mírný pokles nezaměstnanosti. „Trh práce totiž reaguje až s určitým zpožděním na zlepšující se ekonomické podmínky. Je to dáno tím, že firmy v současnosti stále ještě pracují pod svými produkčními možnostmi a také určitou opatrností managementu, který potřebuje silnější důkazy o trvalejším ekonomickém oživení k tomu, aby mohl s klidným svědomím rozšířit současný stav zaměstnanců," vysvětluje Šimara.

Rok 2014 by již neměl být v duchu razantních škrtů a obav z budoucího vývoje. „Dle předstihových ukazatelů jako je obchodní nálada mezi podnikateli ale i spotřebiteli to vypadá na období mírného ekonomického oživení," slibuje analytik.

Ve druhé polovině roku by se podle něj navíc mělo citelněji projevit oslabení české koruny vůči euru, ke kterému došlo po podzimní intervenci České národní banky. Slabší měna cenově zatraktivní české zboží na zahraničních trzích, z čehož by měly těžit i proexportně orientované firmy z Jihomoravské­ho kraje.