Starým autům, které nesplňují emisní limity, vjezd zakázán. Takový pokyn by zanedlouho mohly vydat radnice měst, které trápí znečištěné ovzduší. Poslanecká sněmovna totiž v pátek odsouhlasila novelu zákona o ochraně ovzduší, která dává radnicím pravomoc vymezit takzvané nízkoemisní zóny. Vedení Brna však s ničím takovým nepočítá, situace v krajském městě totiž prý není tak kritická.

Návrh zákona předložila trojice poslanců z Moravskoslezského kraje, který je smogem sužován nejčastěji. „V Brně ale situace není tak vážná jako na severu Moravy, o takovém omezení proto neuvažujeme,“ zhodnotil náměstek brněnského primátora Robert Kotzian, který je odpovědný za dopravu ve městě.

Přesto připouští, že úplně ideální ovzduší v Brně není. S tím souhlasí i jeho kolega Ladislav Macek, který má na starosti problematiku životního prostředí. „Na systematické kropení silnic či masivní výsadbu zeleně v jejich okolí však bohužel nejsou peníze,“ zhodnotil před nedávnem Macek.

Situace v Brně se podle něj může zlepšit až po dokončení Velkého městského okruhu, které je však v nedohlednu. Podle optimistických odhadů Ředitelství silnic a dálnic by totiž komplikovaný systém silnic mohl být hotový nejdříve v roce 2030.

Boj se smogem

Podle opoziční Strany zelených je ale právě páteční novela ideální příležitostí, aby se město do boje se smogem pustilo už nyní. „Vedení města by mělo urychleně začít připravovat návrh těchto zón v Brně. Ovzduší je tu totiž natolik znečištěné výfukovými plyny z dopravy, že bez omezení vjezdu zastaralých a špinavých aut do obytných částí města situaci zlepšit nelze,“ konstatoval zastupitel za zelené Martin Ander, který měl životní prostředí na starosti v minulém volebním období.

Zákaz vjezdu pro stará auta, která nesplňují moderní ekologické limity, by se podle něj v Brně mohl týkat například ulic Úvoz, Koliště nebo Gajdošova. „Obdobné zóny úspěšně fungují řadu let například v našem německém partnerském městě Stuttgart,“ upozornil Ander.

Zákon umožňující radnicím vymezení nízkoemisních zón vítá Centrum pro životní prostředí a zdraví, které se tématu čistoty ovzduší dlouhodobě věnuje. „Platné limity nepřekračuje jen ovzduší v často zmiňované Ostravě, ale i v Brně, Praze a dalších městech v celé republice,“ upozornil lékař Miroslav Šuta z tohoto centra.

Limity vysoko překročeny

Nejhorší situace v Brně je podle dlouhodobých měření Českého hydrometeorolo­gického ústavu v Židenicích v okolí ulice Svatoplukova. „Oficiálně je povoleno překročit denní limit pro znečištění prachem pětatřicet dní v roce. Ve Svatoplukově ulici však byly tyto limity překročeny šestatřicetkrát jen za první dva měsíce letošního roku. A za celý loňský rok dokonce více než stokrát“, upozornil už začátkem března Šuta.

Loni překročilo roční normu i dalších osm měřicích stanic v Brně. Na příklad na Kotlářské ulici přesáhlo množství prachu povolení limity osmdesát dní, jen o pět dní méně zaznamenala měřicí stanice na Zvonařce. „O to více by mělo Brňany mrzet, že vedení města odmítlo v lednu 2011 podpořit pokračování projektu nákupu prachových filtrů na autobusy z dotace švýcarské vlády,“ kritizuje rozhodnutí koaličních zastupitelů Ander.

Už v roce 2013 mohly díky této dotaci všechny autobusy brněnského dopravního podniku splňovat nízkoemisní normy. „Takto budou muset všechny investice jít z kapes Brňanů a vyčištění všech autobusů se dočkáme nejdříve za 10 let,“ kritizuje rozhodnutí brněnské koalice Ander.

Souhlasí s ním i Brňanka Petra Jankovská, která bydlí přímo v nejproblema­tičtější části Židenic. „Zůstává mi rozum stát nad tím, že si město jedním hlasem stěžuje na nedostatek peněz, a současně odmítá všechny možnosti, které by mohly situaci zlepšit. Zastupitelům by určitě prospělo, kdyby si v Židenicích vyzkoušeli chvíli bydlet,“ zlobí se Jankovská.