Program má u studentů stále větší úspěch. Od prvního českého výjezdu v roce 1998 jich přibylo téměř devatenáct set.

Dostat se na pobyt není podle studentky Lucie Vernerové těžké. „Stačí poslat životopis, motivační dopis, osvědčení o znalosti angličtiny a výpis známek,” popsala.

Přestože program funguje v České republice dvacátý rok, v Evropě slaví již třicet let. „Nejvíce při oslavách výročí vzpomínáme na Alana Smithe, který vtiskl Erasmu základní pravidla a rysy. Mezi důvody patřila podpora vysokoškolského vzdělávání v zahraničí a myšlenky evropanství,” uvedla Kamila Abramčuková z Domu zahraniční spolupráce, který spravuje mezinárodní aktivity v oblasti vzdělávání.

Nejvíce studentů vyslala přes program Masarykova univerzita. „Za devatenáct let to bylo přes třináct tisíc vysokoškoláků,“ sdělila mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

Dvacet let Erasmu.Zdroj: Deník/Ivo Špatný

Podle údajů Mendelovy univerzity a Vysokého učení technického ovšem počet přijíždějících studentů již několik let převyšuje počet vyjíždějících. „Nicméně letos jsme zaznamenali méně studentů především z Řecka a Turecka,“ poznamenala mluvčí Vysokého učení technického Radana Kolčavová.

Za letošní rok dostaly na program vysoké školy v České republice přes 565 milionů korun od Evropské unie. Velkou částkou také přispívá ministerstvo školství. Školy přispívají individuálně, zbytek si studenti doplácí podle toho, jak se stipendiem hospodaří.

Vánoční strom stojí od středeční sedmé hodiny večerní na náměstí Svobody.
Vánoční smrk z Bílovic nad Svitavou už stojí na brněnském náměstí Svobody

Z Říma se loni vrátila studentka Anastasiya Panfilova z Masarykovy univerzity. „Byla to nejlepší zkušenost z celého studia. Naučila jsem se také italsky. Bohužel ale naše fakulta neposkytla žádnou pomoc při přípravě na stáž. Starala se o finanční podporu. Vízum jsem si vyřizovala týden před odjezdem do Itálie. Dozvěděla jsem se o tom náhodou na webu italské ambasády,“ řekla Panfilova.

Na Erasmus ale nevyjíždějí jen studenti. Proděkan fakulty sociálních studií Roman Chytílek jezdí vyučovat do estonského Tartu. Program je dle něj šancí, jak načerpat zkušenosti a získat kontakty. „Na Erasmus se vždy těším a studentům ho doporučuji. Většina fakult univerzity navíc bez problémů absolvované kurzy ze zahraničního pobytu uznává. Není to tedy prodloužení studentského života, spíše jeho dočasná změna,“ řekl Chytílek.

S Erasmem jezdili dříve jen vysokoškolští studenti a učitelé. Od roku 2014 mohou třeba i zájemci ze základních a středních škol. Kromě Erasmu cestují i díky dohodám univerzit, programům ISEP nebo Erasmus Mundus. Díky nim se dostanou i mimo Evropu.

Erasmus zvyšuje šance na práci, míní personalistka

Brno /ROZHOVOR/ - Jedním z důvodů, proč jet na Erasmus, je pro studenty šance připsat si významnou položku do svého životopisu. Zkušenosti ze zahraničí jim mohou pomoci při žádání o práci. „Jsou flexibilnější, a tím mají větší šanci uplatnit se na trhu práce,” potvrzuje personalistka agentury Manpower Petra Čermáková.

Setkáváte se často s lidmi, kteří byli na Erasmu?
Ano, setkáváme. Hodně to ale závisí na oboru. Třeba studenti informatiky nejezdí na Erasmus téměř vůbec. Naopak nejvíce přichází studentů ekonomie či humanitních oborů. Erasmus doporučují studentům snad na všech univerzitách.

Je opravdu k něčemu dobrý?
Určitě ano. Rozvíjí studentům jazykové schopnosti. Také poznávají novou kulturu a její zvyky.

Mají absolventi Erasmu u zaměstnavatelů větší úspěch?
Co se týče jazykové výbavy, tak ano. Studenti si zvýší šanci na přijetí. S tím, že by ale některé firmy vyloženě upřednostňovaly absolventy Erasmu, zkušenosti nemáme.

Ilustrační foto.
Polívka od Polívky nebo japonský Kjógen. Brněnská divadla poodhalí svá zákulisí

O které pozice žádají?
Především o ty, kde uplatní právě jazykové zkušenosti. Třeba pozice v zákaznickém servise či v oddělení lidských zdrojů.

Vystupuje absolvent Erasmu při pohovoru jinak?
Jsou si jistější v jazykovém projevu. Jinak odlišné chování nevnímám.

Někteří čeští studenti jezdí v rámci Erasmu na Slovensko. Co na to říkáte?
Příliš užitečné mi to nepřijde a v praxi se s tím často nesetkávám. Uchazeči se tím nechlubí.

Vy jste nepřemýšlela o studijním pobytu v cizině?
Ne. Na vysoké škole jsem už pracovala. Nelituji toho, protože mám svou práci velmi ráda, ale vyjet určitě doporučuji. Já už bych se teď nemohla sbalit a žít pět měsíců v jiné zemi.

Nejlepší zážitek? Polární záře, vzpomíná studentka

Brno - Polární záře, ležení ve sněhu a objímání se s přáteli. Nejhezčí vzpomínka Lucie Vernerové, která se před necelým rokem vrátila ze studijního pobytu v norském Oslu. „Jeli jsme za polární kruh a vyšli na kopec daleko od světel města. Když jsme spatřili polární zář, začali jsme se objímat. Bylo to neuvěřitelné,“ popisuje studentka politologie a mezinárodních vztahů na Masarykově univerzitě.

Díky programu Erasmus strávila v Oslu celý podzimní semestr. „Ještě před tím, než jsem šla na vysokou, jsem si byla jistá, že na Erasmus chci jet. Ráda cestuji a tohle mi přišlo jako bezvadný způsob, jak zažít zase něco nového,“ vypráví o svém rozhodnutí.

Po vyřízení všeho potřebného začala mít obavy. „Pokaždé když odjíždíte někam na delší dobu sami, máte trochu strach, že se vám tam nebude líbit, že se něco pokazí. Takové pocity jsem ale zahnala. Chtěla jsem poznat novou zemi, jinou kulturu, způsob výuky a samozřejmě lidi z celého světa,“ usmívá se při vzpomínce na studijní pobyt.

Ilustrační foto
Za prací, studiem i do bezpečí. Cizinců přibývá, v Brně jich žije skoro 30 tisíc

Přizpůsobit se nemusela jen cizí zemi, ale také tamní výuce. „Měla jsem jen tři předměty a norštinu, v Brně jich je mnohem víc,“ říká.

Na pobytu studentku navštívila rodina, nejvíce si ale užívala přítomnost nových kamarádů. „S lidmi, které jsem tam potkala, si pořád píšeme. Za pět měsíců jsme se hodně sblížili a trávili spolu skoro veškerý čas. Společné výlety a zážitky jsou to nejlepší, co jsem si z Norska odvezla,“ vzpomíná.

Vernerová semestr v zahraničí hodnotí jako ten nejlepší. „Dostanete novou perspektivu. Také o učení začnete přemýšlet trochu jinak,“ říká.

KLÁRA VAŠÍČKOVÁ
ELIŠKA POSPÍŠILOVÁ

Brněnská hala Rondo. Ilustrační foto.
Studie nové haly za Lužánkami: Z Ronda hokej zmizí