Přestože termín pro sestavení kandidátek do Evropského parlamentu vyprší až za týden, už teď je jasné, že Jihomoravané v něm nebudou mít tak silný hlas jako dosud. Tedy aspoň pokud voliči své kandidáty masivně nepodpoří preferenčními hlasy.

Jihomoravané si totiž oproti minulým volbám hodně pohoršili v umístění na kandidátkách.

Snad největší rozdíl od posledních evropských voleb se ukázal na listině Občanské demokratické strany. Zatímco před pěti lety jihomoravský kandidát Petr Duchoň kráčel do boje o eurokřeslo z druhé pozice, letos se jeho zástupce Miloš Šifalda krčí až na osmnácté příčce. „Je však potřeba zdůraznit, že jsme plně podpořili společného kandidáta evropského regionu Jihovýchod, europoslance Iva Strejčka,“ upozornil na krok jihomoravské ODS současný krajský radní Šifalda.

Ten se ale případného křesla v Bruselu také úplně nevzdává. „Samozřejmě budu rád za důvěru voličů vyjádřenou preferenčními hlasy. A v ideálním případě volby vyhrajeme tak drtivě, že postoupím i ze současné pozice,“ doufá Šifalda.

Propad téměř všude

Podobný sestup jihomoravských čekatelů na letenku do Bruselu potkal i nominaci Strany zelených. Oproti první, druhé a páté pozici Jakuba Patočky, Jany Ulbrychové a Miroslava Zimy v minulých volbách nabízí zelení Jihomoravanům jen Mojmíra Vlašína. A to až na sedmé příčce. „Asi je to trochu nepoměr vzhledem k významu jižní Moravy v celé straně. Já však jako nestraník nemohu do výběru kandidátů mluvit,“ řekl Vlašín.

Přestože je jeho startovní pozice méně výhodná, doufá Vlašín, že se do Evropského parlamentu prosadí. „Kdybych neviděl naději, nemělo by přeci cenu do voleb chodit. V krajských volbách jsem dostal nejvíce preferenčních hlasů ze všech zelených kandidátů a věřím, že to zopakuji a poskočím výše. Důležité je, aby naše strana překročila potřebnou pětiprocentní hranici hlasů,“ ví Vlašín.

Na čele listiny kandidátů netrůní ani jihomoravští lidovci. Mezi desítkou nejvýše postavených mají na čtvrtém místě předsedkyni Sdružení žen KDU-ČSL Marii Jílkovou a místopředsedu strany Davida Macka.

„Mysleli jsme, že vzhledem k významu naší organizace dopadneme v primárních volbách lépe. Hlavně v případě Davida Macka, který byl minule čtvrtý,“ řekl tajemník krajské organizace strany Pavel Hořava. I on předpokládá postup jihomoravských kandidátů na lepší pozice díky preferenčním hlasům.

Úplně stejné pozice jako před pěti lety mají kandidáti levicových stran. Poslankyně za ČSSD Zuzana Brzobohatá je stejně jako před lety Bohumil Fišer pátá. „Je to dobré postavení. Předpokládáme, že získáme více mandátů než pět,“ řekl předseda jihomoravského výkonného výboru Václav Božek. Své pozice udrželi i kandidáti Komunistické strany Čech a Moravy.

Komunistická poslankyně za KSČM Zuzka Bebarová­-Rujbrová má sedmou pozici jako v minulých volbách další Jihomoravan Zdeněk Klanica. „Myslíme si, že i z tohoto místa se do europarlamentu dostane. V posledních volbách Rujbrová také díky preferenčním hlasům dost postoupila. Konkurovat jí ale hodně bude Vladimír Remek, kterého má spousta lidí ráda,“ upozornil předseda jihomoravské rady strany Josef Jančara.

Absence Jihomoravanů na předních místech kandidátek do Evropského parlamentu je podle politologa Stanislava Balíka náhoda. „Ve stranách převážily jiné názorové skupiny než ty, které mají své základny na jižní Moravě,“ řekl Balík.

Podle něj české strany nemají přesná pravidla umísťování lidí na jednotné kandidátky. „Ne vždy se s tímto systém umí dobře vyrovnat,“ podotkl Balík.
Před volbami zbrojí také menší a nové strany. Za Libertas.cz, nástupce Nezávislých demokratů europoslance Vladimíra Železného, kandiduje ze třetího místa Brňanka Andrea Hudlíková.

Liberálové.cz, kteří nabízí místa na kandidátce i Unii svobody či Evropským demokratům, teprve čekají na výsledky primárních voleb. Ty také musí určit uchazeče o poslanecký mandát z řad proklausovské euroskeptické Strany svobodných občanů. Šanci může dostat i Brňan a místopředseda Občanského konzervativního klubu David Hanák.

Podle politologa Balíka se budou Jihomoravané při volbě malých stran řídit stejně jako ve zbytku republiky. „Pokud tu strany výrazně uspějí či neuspějí, bude to určitě stejné jako v celostátním měřítku,“ předvídá Balík.