Budoucnost regionálních operačních programů řešila tento týden výroční konference v Brně. Jižní Morava spolu s Vysočinou čerpaly dosud společně v programu Jihovýchod. Vedení programu se na sloučení dívá kriticky. „Nemůžeme a nechceme přistoupit na to, aby se o našich obcích a městech rozhodovalo jen v Praze. Je nezbytné zachovat obcím, městům i krajům přímý přístup k získání evropských dotací," sdělil předseda regionální rady Jihovýchod a zároveň vysočinský hejtman Jiří Běhounek.

Josef Postránecký z Ministerstva pro místní rozvoj na konferenci shrnul nedostatky dosavadního fungování programů. „Dotace nebyly dostatečně propojené. Do budoucna se musí snížit počet podporovaných oblastí a celý systém zjednodušit. Také musíme vytvořit jednoznačnou soustavu kritérií na hodnocení úspěšnosti a účinnosti dotací," vyjmenoval Postránecký. V několika krajích se totiž objevily případy, kdy dotace směřovaly na pochybné či předražené projekty.

Jihomoravský hejtman Michal Hašek nesouhlasí s tím, že za chyby v dotacích nesou odpovědnost kraje. „Ministerstvo financí požaduje, aby kraje zaplatily ze svých rozpočtů veškerou škodu. To ale není přijatelné, spouštíme proto kampaň, která má otevřít smysluplnou a spravedlivou diskusi nad odpovědností za chyby v čerpání. Chceme zamezit sankcím za převážně administrativní chyby, které by pro kraje byly likvidační," uvedl Hašek.

Podle ředitelky regionální kanceláře agentury Czechinvest Lucie Kuljovské patří jižní Morava k nejlépe čerpajícím regionům. „Za nejčastější pochybení lze označit nedostatky ve výběrových řízeních a v účetnictví projektu," řekla. Tato státní agentura podporuje podnikání a pomáhá firmám získat dotace.

Dotace se v novém rozpočtovém období Unie podle ní zaměří na rozvoj podnikání, které je založené na podpoře výzkumu, vývoje a inovací nebo rozvoj spolupráce mezi podnikatelským sektorem a veřejnými, vzdělávacími a vědecko-výzkumnými institucemi. Vzhledem k tomu, že Evropská komise ještě nové zaměření operačních programů neschválila, původní začátek čerpání se z ledna 2014 o několik měsíců posouvá.

Z dobíhajícího rozpočtového období patří mezi nejoceňovanější projekty na jihu Moravy oživení bývalého dolu Kukla, do kterého investovala Strojírna Oslavany. „Důl se změnil na moderní centrum pro vzdělávání v oblasti průmyslu, podnikání a služeb. V těžní věži vzniklo muzeum hornictví a v areálu je také zábavní park Ráj permoníků s bludištěm stylizovaným jako důlní chodby a s dalšími atrakcemi," popsala Kuljovská. Na Oslavansku díky dolu Kukla přibylo více než 150 pracovních míst o ožil místní cestovní ruch.