Další díly cestovatelského seriálu čtěte ZDE

Před cestou do argentinských národních parků je čekalo úmorné vyřizování různých povolení a dva na Rally Dakar. Prvním dnům jejich cesty věnuje Brněnský deník Rovnost druhý díl cestovatelského seriálu nazvaného Expedice Aconcagua.

Jedna z prvních nástrah, která na brněnské skauty Vojtěcha Zavřela a Milana Mareše čekala, byly vysoké teploty přesahující čtyřicet stupňů Celsia. „Ne že bychom taková horka ještě nezažili, ale když je ve stínu přes čtyřicet stupňů už v jedenáct hodin ráno a takové teplo vydrží až do deseti hodin večer, je to prostě únavné,“ popisuje Zavřel.

Povolení pro vstup

I v těchto horkých teplotách bylo potřeba vyřídit povolení k tomu, aby se mohli vydat na Aconcaguu. Právě cena tohoto povolení přitom ovlivnila termín, kdy se cestovatelé do jižní Ameriky vydali. „Mimo sezónu stojí toto povolení v přepočtu pět set padesát amerických dolarů na osobu a v sezóně ještě o dvě stě dolarů více. To však přesahuje naše možnosti, takže jsme to načasovali na dobu mimo sezónu,“ vysvětlil Zavřel.
Po vyřízení formalit i sehnání chybějících map se dvojice vydala na okraj pouště Atacama, kde se tou dobou jely poslední etapy Relly Dakar.

Cestovatelé se ještě v Česku domluvili s Viktorem Chytkou, jehož auto loni jako jediné z českého týmu dorazilo do cíle obtížného závodu. „Díky této domluvě jsme doufali, že se na Dakaru dostaneme opravdu blízko závodníkům. Jenže vzhledem k letošním problémům českých jezdců a jejich odstupování ze závodu jsme v českém týmu už neměli své lidi, což nám trochu zkomplikovalo plány,“ povzdechl si Zavřel.

Dakar - sen

Atmosféru Dakaru si však i přesto užili. „Rozdíly mezi jezdci na Dakaru jsou obrovské. Značná část z nich jsou amatéři, kteří si chtěli splnit svůj sen a jedou výrazně jiným tempem, než jezdci na špici. Ti mají ale navíc techniku i rozpočet na zcela jiné úrovni,“ konstatoval Zavřel.

Po dvou dnech na Dakaru je čekal přesun do národního parku Nahuel Huapi, na jehož přechod si vyčlenili pět dní. „Z rozpálené pouště jsme se tak po dvaceti hodinách jízdy autobusem dostali do džungle s bambusy, na které k našemu překvapení místy padal déšť se sněhem,“ popsal cestovatel.