Facku jsme asi potřebovali, říká nový rektor Mendelovy univerzity Mareš

V rektorském křesle sedíte na plný úvazek týden. Jak je pohodlné?

Je jiné. Byl jsem – a stále ještě jsem – děkanem Agronomické fakulty. Ale fakultní prostředí je jiné. Člověk jej dobře zná včetně kolektivu. Pozice rektora má mnohem širší záběr. Ve čtvrtek jsem byl na České konferenci rektorů, kam přišel ministr školství Petr Gazdík a premiér Petr Fiala. Musím na vysokoškolskou problematiku hledět z jiné úrovně. Se vším se seznámit, vytvořit si vztahy.

Brno baví nová šifrovací hra: deštěm a nocí jdou lidé za tajemstvím, podívejte

Brněnsko

Stihl jste za týden ve funkci již nastolit nějaké změny?

Uskutečnila se obměna prorektorů univerzity. Žádné další změny jsem neučinil. Zatím. Jsem člověk, který se vždy snaží jít postupně a promýšlet dopady, které ta či ona změna může způsobit.

Kam chcete univerzitu nasměrovat?

Budu zastávat důraz na vyšší propojenost mezi fakultami ve smyslu výuky a společných studijních programů. Rád bych, aby studenti i pracovníci mohli využít mezioborovou odbornost jednotlivých pracovišť. V praxi to znamená možnost zapisovat si předměty i mimo svou domovskou fakultu. Všichni dnes mluvíme o cirkulárním hospodaření, péči o krajinu, hospodaření v krajině. Nicméně fakulty fungují odděleně, přitom každá z nich může k řešení daného problému přispět svým dílem. Chci užší spolupráci, silný společný projekt.

V čem by takové propojení mohlo pomoci?

Jako příklad uvedu péči o krajinu. To nás spojuje všechny. S vodou a půdou jsou problémy delší dobu. A my jsme schopni je na fakultách řešit. Včetně ekonomického vyhodnocení, které by měla na starosti Provozně ekonomická fakulta. Fakulta regionálního rozvoje by se zase zabývala otázkami sociologie a rozvoje regionů. Tímto způsobem můžeme zvládat všechny výzvy, které nás dnes potkávají.

Kdybyste si měl určit tři cíle pro své působení, které by to byly?

V tuto chvíli zlepšit mediální obraz univerzity. Nejsme na tom nejlépe, jelikož nás trochu dohnala minulost. Na univerzitě se staly určité chyby. Než se svévole nebo snahy obejít systém pramenily spíše z víry, že něco bude fungovat i bez kontrolních mechanismů.

Jaké konkrétní přešlapy máte na mysli?

Doktorské studium pro zahraniční studenty na Provozně ekonomické fakultě a kauzy kolem Vojtěcha Adama. Oboje jsou záležitosti, které vznikly před lety a až nyní se dostaly ven. Na řešení příslušných problémů jsme však začali pracovat již dávno. Odpovědní lidé se pochybení snažili napravit a problémy odstranit. Zodpovídat se však musíme. Byla to facka. Ale dobře míněná facka není nutně špatná záležitost obrazně řečeno. Asi jsme ji potřebovali.

Začněme Vojtěchem Adamem, který měl být původně rektorem. Jak kauzu vnímáte?

Je to samozřejmě nešťastné. Celý problém vznikl ze dvou až tří důvodů. V jednom období panoval nesmírný tlak na četnou publikační činnost. Vědci museli publikovat co nejčastěji, třeba i samoúčelně. V moderních laboratořích začaly vznikat široké a často mezinárodní týmy. U oněch problematických výstupů není neobvyklé, že je tam deset autorů. To je hodně prostoru pro nepozornost nebo lidské selhání.

Proč byl takový tlak na publikaci?

Jde o počet výstupů, tedy převážně publikací za získané finanční prostředky. Jejich poskytovatelé vyžadují nějaký počet vědeckých publikací, dnes třeba i aplikované výsledky. Vy pak během práce musíte jednotlivým členům týmu důvěřovat, že vše dělají precizně, korektně, správně. Pokud jste korespondenční autor, což profesor Adam často byl, nesete za výsledky zodpovědnost. V tom množství výstupů ale vše zřejmě důkladně zkontrolovat nelze. Nic neobhajuji, celá situace je špatná. Ale nemyslím si, že by ony chyby a nepřesnosti byly vytvořené cíleně. Už dnes Adam na svém ústavu vytvořil kontrolní mechanismy, aby se situace neopakovala.

Byla rezignace Adama na post rektora správným krokem?

Ano. Myslím, že by k tomu dospěl i bez medializace celého případu. Profesor Adam je stejně jako já na škole dlouho. Pokud by se v souvislosti s mým jménem skloňovala nějaká kauza nebo problém, který by mohl poškodit jméno univerzity, postupoval bych stejně. Jiná cesta než odstoupit v takových případech neexistuje. A pokusit se chyby napravit a své postavení si obhájit.

Pozor, oprava silnice: dopravní potíže čekají na řidiče v brněnské Bystrci

Brněnsko

Druhý problém jste zmínil rovněž. Spolupráce univerzity s pochybnými zahraničními vzdělávacími agenturami, nestandardní forma doktorského studia pro zahraniční studenty. V jaké fázi řešení se problém nachází?

V současné době víme pouze o několika případech, kdy zahraniční studenti tady měli velmi mírně řečeno nadstandardní podmínky. Když se objevily první nesrovnalosti, začalo vedení univerzity nastavovat mechanismus kontrol. Děkan Provozně ekonomické fakulty, které se problém týká, Pavel Žufan, vydal materiál, jenž se zabývá kontrolou všech závěrečných prací. Netransparentní zkoušky online nebo korespondenčním způsobem již nebudou možné. Problém se nebude opakovat. Ale měli jsme to řešit dříve.

Případ od loňského roku prošetřuje Národní akreditační úřad. K čemu dospěl?

Přišlo oznámení o zahájení správního řízení o pozastavení institucionální akreditace v oborech doktorského studia na dané fakultě. My na dopis budeme reagovat a vysvětlovat, co se stalo, změnilo a jak můžeme garantovat, že se pochybení nebude opakovat. Pak bude na úřadu, zda dovede řízení do konce a pozastaví akreditace.

A pokud by se tak stalo?

Rozhodně by to neznamenalo zastavení doktorského studia. To v žádném případě. Ale nemohli bychom přijímat nové studenty do studijních programů, kterých se akreditace týká.

Vraťme se k původní otázce. Jaké další dva cíle si pro své působení kladete?

Již zmíněná užší spolupráce a komunikace mezi fakultami. Třetí oblastí je prezentace školy směrem ven. Letos například slavíme dvě stě let od narození Johanna Gregora Mendela. Chceme ukázat, že jsme široce zaměření, široce rozkročení, máme špičkové zázemí i týmy na evropské úrovni a více spolupracovat se zahraničními univerzitami v oblasti vzdělání i výzkumu. Sám odkaz Mendela vnímám jako pokoru, pracovitost a obhajobu výsledků vlastní práce.

Jakým způsobem plánujete integrovat ukrajinské studenty?

Pokud budou chtít na univerzitě pokračovat, v létě jim nabídneme intenzivní kurz Češtiny, jelikož se jich týkají především programy v našem jazyce. Variantou jsou i studijní programy v Angličtině, ale ty jsou zpoplatněné. Případně možností by pak byla pomoc formou stipendia. Ale ukrajinské studenty bychom rádi viděli primárně v českých programech.

Má vlast v Industře: Bazén až po okraj naplněný drtí z PET lahví

Čtenář reportér

Vaše předchůdkyně Danuše Nerudová se často vyjadřovala i k politice a komentovala společenské dění. Budete v tomto trendu pokračovat?

V tomto budu trochu odlišný. Držím se věcí, kterým rozumím. Paní profesorka je ekonom. Její záběr je jiný a proto se mohla vyjadřovat k široké škále problémů. Zároveň byla aktivní jako předsedkyně komise pro důchodovou reformu. Měla předpoklady na to, aby mohla výrazně vstupovat do veřejného prostoru. Já se budu držet své oblasti a k aktuálním problémům se budou vyjadřovat kolegové, kteří disponují odborností k danému tématu. Paní Nerudová univerzitu zviditelnila. Na to navážu, jen trochu jiným způsobem.

V jakých dalších ohledech budete jiný než Danuše Nerudová?

Chci více času vynaložit směrem dovnitř univerzity, což jsem již zmínil. Rád bych navázal užší spolupráci s krajem v tématech regionálního rozvoje a více spolupracoval s Agrární komorou a ministerstvem zemědělství. Rektor ale není sám. Není to o něm, nýbrž o univerzitě. Na jejím směřování se budeme podílet všichni.

S čím jste vůbec do volby o pozici rektora šel?

Jsem tu dlouho a velkou část profesního života věnuji nejen své odbornosti, ale i problémům univerzity. Vize byla přispět k vylepšení mediálního obrazu a provázání univerzity s praktickou sférou. Disponujeme špičkovými vědeckými týmy, které mají co nabídnout. Všichni vnímáme klimatickou změnu a snahu se s ní vypořádat. Ať je to zadržování vody v krajině, snížení energetické náročnosti, tepelný stres ve velkých městech. K tomu všemu se můžeme přihlásit a podílet se na řešení. Mendelova univerzita nedávno oslavila sto let, přesto je mladá. Obhájíme si své jméno a budeme špičkou mezi vysokými školami.