Téměř celou místnost zaplňují stoly, u kterých proti sobě sedí čtyřiadvacet nejlepších týmů hráčů piškvorek ze středních a základních škol. Na dlouhé přemýšlení však není čas a kolečka s křížky se na papíře střídají během několika vteřin. „Docela mě překvapilo, že mám na hru jen osm minut. Ale dalo se to zvládnout," svěřuje se Jan Petr z týmu Kepleráci.

U stolů postupně sedí stále méně hráčů a někteří od nich odcházejí se zklamanými obličeji. „Moc nám to nevycházelo, protože letos už nejsou předměty, ve kterých se ve škole daly piškvorky hrát," vysvětluje Petr Mikulský. Jeho tým skončil na osmnáctém místě.

Po druhé odpoledne je o umístění většiny týmů rozhodnuté. Na hráčích už je znát únava. Čeká se, jak dopadnou poslední zápasy. „Se soupeřem jsem remizoval. Ale ještě máme šanci vyhrát, pokud náš kapitán nezklame," říká Vojtěch Voráček z týmu Nech se překvapit. Jeho členové netrpělivě sledují, jak jejich kapitán vypořádá se soupeřem.

O deset minut později už atriem zaznívá vítězný křik týmu Nech se překvapit. „Hodně jsme trénovali, a pomohlo to," myslí si po vítězství kapitán Václav Voráček. Minulý rok se spoluhráči skončili na šestém místě, ale dnes odjedou domů do jihočeského Jindřichova Hradce s pohárem.

Zahanbit se nenechali ani piškvorkáři z jižní Moravy. Tým Defo z Blanska, který se do finále soutěže pIšQworky dostal poprvé, dosáhl rovnou na třetí místo. „Vůbec jsme to nečekali a hrozně nás to těší," raduje se za tým jeho kapitán Martin Res.

TOMÁŠ KÁRA