Odborníci chtějí vytvořit matematicko-statistický model, podle kterého moravská a česká vína zařadí do skupin podle geografického původu, odrůdy a typu agrotechniky použité při pěstování vinné révy. „Zjednodušeně řečeno najdeme společné znaky vzorků vín patřících do stejné skupiny," popsal záměr chemik Jaromír Pořízka.

Díky modelu pak vědci dokážou určit místo, na kterém vinaři hrozny vypěstovali. „Fyzikální a chemické vlastnosti půd mají totiž hlavní podíl na výsledné podobě vín. Odhalení prvků je velmi efektivní pro určení geografického původu díky přímé spojitosti se složením půdy ve vinohradu," vysvětlil Pořízka. Dodal, že charakteristickým znakem jsou prvky, jako například draslík, sodík, vápník a hořčík a některé další.

Vědci na projektu úzce spolupracují s jihomoravskými vinaři. „Připravujeme pro ně mikrovzorky vína a hroznů," potvrdil Hynek Holánek z Vinařství Holánek v Ivani na Brněnsku.

Snahu chemiků zemědělci podporují. „Systém pomůže poctivým vinařům a odhalí podvodníky, kteří se přiživují na dobrém jménu moravských vín. Odborníci kvalitní nápoj od falšovaného poznají, ale většina lidí nemá tak velký přehled. Takhle dostanou jistotu, že pijí to, co si koupili," uvedl Miloš Michlovský z Vinselektu Michlovský v Rakvicích na Břeclavsku.

analýza víngeografická pravost: jde o fyzikální a chemické vlastnosti půd, ve kterých víno vyrostlo; mají různé složení prvků (draslík, sodík, vápník či hořčík)
odrůdová pravost: k aromatu přispívají takzvané terpenické a fenolické sloučeniny; jejich obsah v hroznech je mezi jednotlivými odrůdami různý
biovína – od normálních vín se liší ve složení prvků a obsahu organických látek; v případě biovín přísun živin zajišťuje kompost a mrva, klasický systém naopak používá hnojiva obsahující dusík a anorganické látky

Kromě systému na rozpoznání původu a druhu vína se brněnský tým zabývá i vlivem použití pesticidů na přítomnost určitých prvků ve víně. „Klasický systém pěstování révy je úzce spojený s využitím pesticidů. Máme vědecky potvrzené, že tato vína vykazují vyšší koncentrace manganu nebo zinku," poukázal Pořízka.

Řada vinařů přitom od používání pesticidů ustupuje a přechází k biovínům. Zatímco před rokem 2006 se jejich produkcí zabývala čtyři vinařství, teď je jich už kolem stovky. „Pracuji hlavně s novými odrůdami, z nichž není příliš složité vyrábět biovíno a ošetřovat vinohrad ekologicky. Z celkové plochy 125 hektarů jich asi patnáct využívám na biovíno," uvedl jeden z průkopníků biovína Michlovský.

Podle metody, na které brněnští vědci pracují, jde také skutečná biovína rozeznat od padělků. „Jejich falšování je snadné. Stačí vyměnit etiketu a láhev vydávat za bioprodukt. Na základě chemického složení je však možné poctivě vyráběná biovína odlišit od těch klasických," řekl Pořízka.

Příznivci vína unikátní projekt brněnských chemiků vítají. „Snad se jim zadaří a pomůžou zabránit neférovému obchodu," uvedla například Brňanka Lucie Krátká.