Tradiční lidová akce se v centru Brna koná pátým rokem. Letos se do ní zapojí dvanáct folklorních souborů a skupin. „S významem fašanků chceme seznámit i obyvatele Brna. Mnozí z nich se sem třeba sice přestěhovali z vesnice, ale tradici neznají nebo nevědí, co znamená," uvedl místostarosta Slováckého souboru Šafrán Ladislav Urbančík. Jeho soubor je jedním z organizátorů akce, do které se zapojí přes dvě stovky účinkujících.

Hlavní atrakcí masopustního veselí je pochůzka fašančárů, tedy průvod maškar, který vyjde z náměstí Svobody o půl páté. „Oslavám jsme propůjčili prostory Paláce šlechtičen v Kobližné ulici a Dietrischteinského paláce na Zelném trhu, kde masky zastaví," sdělila mluvčí Moravského zemského muzea Eva Pánková.

Průvod se zastaví i v turistickém centru v Radnické ulici a pak se vrátí na náměstí. „Odtud se účastníci přesunou do Dělnického domu v Juliánově na fašankovou veselici. Podle tradice tam o půlnoci pochovají basu," dodala Pánková.
Mnozí Brňané se na akci těší. „Na oslavách jsem byla poprvé loni a půjdu se tam podívat i letos. Těším se na folklorní soubory," řekla například Kateřina Suchánková.
Na akci se chystá i Martin Uher. „Narodil jsem se na malém městě, kde je masopustní průvod každý rok. Na oslavy v centru Brna se určitě půjdu podívat. Ze zvědavosti. Pocházím totiž z Hlinecka, kde jsou masopustní oslavy zapsány na seznam do nehmotného dědictví Unesco," uvedl muž.

Masopusty mají tradici nejen v České republice, ale i v jiných evropských zemích. „Jedná se o obřadní slavnost známou od starého Říma. Masky měly v dávných dobách magický charakter a každá z nich svůj význam. Ve všech zemích předcházel masopustní průvod postnímu období před Velikonocemi," vysvětlila vedoucí Etnografického ústavu Moravského zemského muzea Hana Dvořáková. ⋌Patří fašank
do centra Brna?

LUCIE PASEKOVÁ