Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Fašistický převrat měl začít v Židenicích. Cíl? Totalitní stát podobný Itálii

Brno - Čtyřiaosmdesát let uplynulo v neděli od neúspěšného pokusu o fašistický převrat v brněnských Židenicích. Událost si na místě připomenou lidé v prvorepublikových uniformách.

23.1.2017
SDÍLEJ:

Kasárna v Židenicích ve 30. letech 20. století. Ilustrační foto.Foto: Archiv Klubu vojenské historie

Salva z děl na Špilberku probudila obyvatele Brna o půl třetí v noci. Až o několik hodin později se dozvěděli, že židenická vojenská posádka úspěšně zastavila fašistický pokus o převrat. Psalo se datum 21. ledna 1933 a za neúspěšný puč zaplatili útočníci i obránci krví. Kdyby útočníci uspěli, chtěli pokračovat se zbraněmi do Prahy. Jejich cílem byl totalitní stát podobný tehdejší fašistické Itálii.

Víc než šedesát pučistů se do Brna vypravilo dvěma autobusy z Bučovicka, odkud pocházeli. Většina z nich vzešla z dělnických vrstev a trpěla tehdejší ekonomickou krizí. Puč zorganizoval člen české Národní obce fašistické nadporučík mimo službu Ladislav Kobsinek.

Židenický pokus o převrat
∙ v noci z 21. na 22. ledna 1933 přepadla skupina mužů posádku Svatoplukových kasáren v brněnských Židenicích
∙ víc než šedesátku účastníků převážně z Bučovicka vedl nadporučík mimo službu a člen Národní obce fašistické Ladislav Kobsinek
∙ jejich útok vojáci zastavili, výsledkem střetu byl jeden mrtvý na straně pučistů a několik zraněných
∙ účastníky pokusu o převrat policie pozatýkala, Kobsinek uprchl do zahraničí, odkud ho ale úřady vydaly zpět
∙ vůdce puče dostal u soudu dvanáctiletý trest

Svým spoluspiklencům před útokem podle historiků namluvil, že důstojníci v kasárnách převrat podporují a že se jedná o celorepublikovou akci. „Šlo o nevyrovnaného jedince. O jeho akci totiž vedení strany vůbec nevědělo," informoval již dříve Ivo Pejčoch z vojenského historického ústavu.

Židenická kasárna Kobsinek znal z doby své vojenské služby. V den pokusu o převrat v nich sloužilo v třiačtyřicátém pěším pluku pouze 350 nováčků. „Útočníci, vyzbrojení revolvery, noži a boxery, pronikli do areálu kasáren zadním nestřeženým vchodem a další přelezli zeď," popsal přepadení vojenský historik Miroslav Marek.

Protože útočníci přemohli hlídku, podařilo se jim spící vojáky zaskočit a obsadit skladiště zbraní a munice. Začala přestřelka a objevila se první zranění na obou stranách. Než se armádě za pomoci četníků podařilo vzbouřence porazit, zemřel jeden z útočníků. „V obavách, že nemusí jít o ojedinělou událost, připravily civilní úřady i armáda celou řadu mimořádných bezpečnostních opatření," dodal Marek.

Opatrnost úřadů byla na místě, protože v Československu kvůli hospodářské krizi panovalo napětí. „Nemyslím si, že by to ohrozilo Československo. Byla to ojedinělá akce a vedení Národní obce fašistické se do ní zřejmě nezapojilo. Zkušený voják, jako byl vůdce fašistické obce Radola Gajda, by akci nesvěřil nevyrovnanému Kobsinovi," prohlásila historička z brněnského technického muzea Dana Massowová.

Zároveň ale zmínila, že k puči tehdejší autority přistupovaly rovněž pod vlivem událostí v sousedním Německu. Týden po neúspěšném židenickém převratu se tam totiž dostal k moci Adolf Hitler.

I proto došlo brzy na soudní procesy s účastníky. Jejich začátku se ale Kobsinek vyhnul. Utekl do Jugoslávie, odkud ho později úřady předaly do Rumunska a pak zpět do Československa. „Kobsinek dostal dvanáctiletý trest, další účastníky čekalo několikaleté vězení," vyjádřil se historik.

V roce 1939 ale Kobsinek vězení opustil a přidal se k organizaci Vlajka, která kolaborovala s nacistickými okupanty.

Před soudem stanul i bývalý generál a vůdce Národní obce fašistické Gajda. „Projížděl den předtím Brnem a podle některých zdrojů byl do akce zapojený," uvedla historička. Podle tehdejších novin byl rozsudek s pěti stovkami stránek nejrozsáhlejší v historii Československé republiky.

Paradoxně ale amatérský pokus o puč možná demokracii v meziválečném Československu pomohl. „Český fašismus kvůli němu u lidí degradoval," poznamenala Massowová.

Prvorepublikové vojenské uniformy se do kasáren v pondělí vrátí. Od půl sedmé večer si vojáky z třiačtyřicátého pěšího pluku a jejich boj proti útočníkům připomenou lidé z klubu vojenské historie a členové brněnské legionářské jednoty.

Kromě květin na výročí neúspěšného pokusu o převrat chtějí události připomenout také trvaleji. K letošnímu zářijovému výročí založení třiačtyřicátého pluku na místo plánují umístit pamětní desku. „Připomene vojáky, kteří zabránili převratu," podotkl Marek.

Autor: Jan Žlebek

23.1.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
AKTUALIZUJEME

V Hradecké ulici se srazila čtyři auta. Při nehodě se zranila žena

Deník - Naši prvňáci

Tabla prvňáčků: představíme ZŠ v Nesovicích, Ostrovačicích, Zbýšově a Tišnově

Škatulata kandidátů. Přeběhlíci mění tradiční strany za nové

Jižní Morava /ANKETA/ – Jihomoravanům, kteří si oblíbili konkrétního kandidáta v posledních předčasných parlamentních volbách, se může stát, že jej na letošních volebních lístcích budou déle hledat. Více než dvě desítky kandidátů totiž vyměnily politický kabát. Z tradičních stran utíkají do mladých.

AKTUALIZOVÁNO

SOUTĚŽ: Vyhrajte lístky na degustaci pivovaru Chomout v Brně

Brno /SOUTĚŽ/ - Soutěžte s Deníkem Rovnost a Piváriem Zelená kočka o vstupenky na výjimečnou degustaci vzorků z pivovaru Chomout v pivním baru na brněnské Dvořákově ulici!

AKTUALIZOVÁNO

Kometa prohrála v Třinci, hattrickem ji sestřelil Růžička

Třinec, Brno /FOTOGALERIE/ – Jen v jediném zápase zůstala v první čtvrtině letošní extraligy hokejová Kometa bez bodu. Ve druhé čtvrtině si nastavenou normu splnila hned na začátku – v úterním čtrnáctém kole padla v Třinci 1:4, což ji stálo i vedoucí postavení v tabulce, kde sklouzla o skóre na druhé místo za Plzeň.

Studenti a bývalí pedagogové veteriny vyjdou do ulic. Proti děkanovi

Brno – Všudypřítomný strach, vyhazovy za názor a klima připomínající totalitní režim. Tak popisují atmosféru studenti a bývalí pedagogové Fakulty veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Za problémy na fakultě podle nich může současný děkan Alois Nečas, který letos kandiduje i na rektora univerzity. V otevřeném dopisu studenti a bývalí pracovníci Fakulty veterinárního lékařství vyzývají Nečase, aby nekandidoval na post rektora univerzity. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení