Zkušenosti má i s přípravou nového bloku slovenské elektrárny Mochovce. „Technicky nejrozsáhlejší a komplikované jsou vždy bezpečnostní a pomocné části kolem reaktoru. Současné elektrárny mají tři čtyři úrovně jištění. Jinak jsme to vždy zlehčovali, že jaderná elektrárna je jako bečka uprostřed změti potrubí,“ vtipkuje.

Česko letos zahájilo tendr na stavbu pátého jaderného bloku v Dukovanech. To finský Olkiluoto-3 se má po řadě odkladů na konci roku konečně uvést do komerčního provozu. Reaktor patří k nejmodernějším na světě. Od roku 2007 jde o první nově spuštěný v Evropě. S obřím výkonem 1600 megawattů. „Tím se blíží k původnímu výkonu všech čtyř reaktorů v Dukovanech dohromady,“ konstatuje dvaačtyřicetiletý Maláč.

Obří síť chodeb v areálu Dukovany. Jen kabelů jsou nataženy stovky kilometrů.
Život ve stínu megastavby. Jádro u Dukovan chceme, ale pozor na druhý Klondajk

Elektřina však začala do sítě proudit až po více než patnácti letech od zahájení megastavby, jež je součástí jedné ze dvou tamních jaderných elektráren. „Co vím, průtahy začaly už při stavbě betonových základů. Začínali vlastně nadvakrát. Nic nedoženete. Nedá se uspěchat ani samotná příprava ke spuštění, nejdřív studené zkoušky, poté horké zkoušky. To trvá i několik let. Zavezení jaderného paliva je zlom, kdy se ze stavby stává jaderné zařízení,“ popisuje.

50 národností v zemi jezer, lesů a sněhu

Maláč pracoval u německé firmy, která připravovala tlakové zkoušky jednotlivých okruhů turbínové části elektrárny a kontrolovala instalace. „Oslovil mě tehdy kamarád. Chtěl jsem do zahraničí a Finsko mi nevadilo, i když se asi moc inženýrů nehrnulo do mrazů severně od města Rauma,“ směje se. Z plánovaného ročního turnusu se stalo dva a půl roku v zemi jezer, lesů a sněhu.

Jako na jednu z nejlepších věcí vzpomíná na vytváření mezinárodních komunit a přátelství. „Sešli se tam lidé z celého světa, dokonce z jihoamerické Venezuely. V jednu dobu tam pracovalo až pět tisíc lidí, snad padesát národností. Mluvilo se anglicky, s tím nemá ve Finsku problém ani uklízečka na WC,“ říká.

O zařazení jádra mezi zelené zdroje se výrazně zasadil i český premiér Petr Fiala
Česko uhájilo v EU jádro. Premiéru Fialovi pomohli k úspěchu i Ukrajinci

V okolí Olkiluoto vznikly pouze pro účel staveniště nové betonárky, městečka pro techniky a dělníky a dokonce i loděnice, kudy proudilo množství potřebného materiálu. „Nabalují se na to dále různé služby, firmy. Platy jsou na takových stavbách nadprůměrné, zaměstnanci si mohou dovolit utrácet peníze. S tím souvisí rozvoj okolí, třeba blízkého města Rauma, kde jsem bydlel, nebo Pori,“ uvádí Maláč.

K trubce štos dokumentů

Bezpečnost kolem rostoucího bloku se stupňuje, čím více se práce stavbaře blíží k jádru. Reaktorová a turbínová část mají oddělené parní systémy.

„V nukleární ostrově je extrémně hlídaný každý šroubek a svár. Ale i na našem turbínovém ostrově jsme měli za sebou nespočet testů a kontrol. Ke každé trubce je štos dokumentů. V určitých částech každý svár musí potvrdit rentgen, zda neobjeví praskliny. Jen naše parta jich měla na starost přes dvacet tisíc. Každý má svou značku svářeče. Dostatek kvalitních svářečů a potrubářů pro stavbu jaderné elektrárny je základ,“ zdůrazňuje projektový inženýr. Se svými dvěma metry výšky se dokázal proplétat i mezi potrubími, helma mu ale několikrát pomohla od poranění…

Jaderná elektrárna Temelín. Ilustrační snímek
Evropa nemá na výběr. Bez nových jaderných elektráren klima nezachrání

Než vůbec mohl začít na finské stavbě fungovat, proklepli si jej. „Dokonce nám dělali povinný test na drogy. Při vstupu na staveniště jsme míjeli dvě kontrolní místa, nejdřív pro auta mířící do areálu, často v kolonách, a pak ještě pro jednotlivce. I s náhodným testem na alkohol, na který ve Finsku rozhodně není prohibice,“ popisuje odlehčeně Maláč v současnosti pracující v Česku.

Káva a puuro vs. víno

Překvapilo jej, že obyvatelé saunařské velmoci pijí po hektolitrech kávu. Snad už od dětství. Jak říká, když měla začít přestávka ze zákona, Finové pustili nářadí z ruky a na patnáct minut si užili alespoň jeden hrnek kávy. Mnozí také „jedou“ na mléku a tradiční místní kaši, zvané puuro. „Mlékem zapíjeli dokonce hovězí steak. Na staveništi součástí areálu sice byly velké jídelny, ale jídlo mi přišlo takové mdlé, často jsme si vařili sami,“ povídá.

A tradiční finská sauna v čase volna? „Vtipné bylo, že první otázka po příchodu k někomu na návštěvu nezněla Co si dáš za drink? Bylo to Dáš si saunu?" vzpomíná. Maláč však už dávno tento relax vyměnil za aktivnější - hospodaření ve vinném sklepě. Jako jihomoravský patriot a rodák z Velkých Bílovic, největší vinařské obce České republiky, má v následujících týdnech plné ruce práce s vinobraním.