Domluvit se na růstu platů je totiž letos podle odborářů mnohem náročnější než v předchozích letech. „Nelze jednoznačně říci, zda a o kolik se mzdy zvýší. Prosperující jihomoravské firmy mohou na zvýšení mezd přistoupit. V těch, kterým se tolik nedaří, se lidé spokojí se svým současným platem a jsou rádi, že vedení nebude propouštět,“ popsala situaci šéfka jihomoravských odborářů Stanislava Slavíková.
Stejně jako loni
Podle Michala Teraze z odborového svazu dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství čeká letos odbory jedno z nejsložitějších vyjednávání. „Nejnáročnější jednání s výrobními společnostmi nás ještě čekají. Dosud jsme smluvili s dřevařskými a vodohospodářskými podniky navýšení platů až o tři procenta,“ uvedl Teraz. V některých firmách ale podle něj nezvýší platy vůbec.
Vyjednávání jsou letos těžší i podle Petra Dostála z odborového svazu pracovníků potravinářského průmyslu. „Ekonomická krize se v potravinářství projevila se zpožděním až letos. Podniky šetří a navýšení mezd se nám podařilo dohodnout jen málokde. Jsme spíše rádi, že platy zůstávají stejné. Nejvyšší nárůsty mezd jsme dohodli s cukrovarnickými podniky,“ sdělil Dostál. Pokud se hrubé platy v potravinářských firmách zvýší, bude to podle něj maximálně o 1,5 až dvě procenta. „Kvůli inflaci ale reálná mzda zůstane stejná nebo poklesne,“ dodal Dostál.
Při letošním vyjednávání se setkal také s tím, že zaměstnavatelé často tlačili na rušení nebo omezování zaměstnaneckých výhod. „Prosazovali například krácení dovolených nebo rušení příspěvků na stravování,“ uvedl Dostál.
Naopak hutnické podniky či firmy zaměřující se na elektrotechniku v poslední době zaznamenaly oživení. „Za takové situace jsme asi s dvěma třetinami firem na jižní Moravě z našeho odvětví dojednali minimálně dvouprocentní navýšení mezd. I podniky, které kolektivní smlouvu nepodepsaly, ale přislíbily, že pokud budou prosperovat, vyplatí zaměstnancům na konci roku například mimořádný plat,“ sdělil František Kocáb z odborového svazu Kovo .
Jistotu zvýšení platů mají například zaměstnanci břeclavského Gumotexu. „Už na konci minulého roku jsme se domluvili na plošném zvýšení mezd o tři procenta. Průměrný plat za rok 2010 byl přitom téměř třiadvacet tisíc korun,“ sdělil vedoucí kanceláře generálního ředitele Gumotexu Josef Horníček.
Po asi tříměsíčním jednání s odbory potvrdila zvyšování platů i boskovická firma Minerva. „Průměrný plat se u nás zatím pohybuje okolo třiadvaceti tisíc korun,“ informoval předseda představenstva firmy František Hrda.
Platy porostou i zaměstnancům brněnské pobočky společnosti Roscomac CZ. Přestože ve firmě nejsou odbory, platy zaměstnanců rostou každoročně. „Specializujeme se na přesnou strojírenskou výrobu a dělnické profese u nás mají nadprůměrný plat okolo sedmadvaceti tisíc korun. Každoročně platy zvyšujeme, abychom dorovnali vliv inflace,“ uvedl ředitel společnosti Jaroslav Franc.
Oživení ekonomiky
Podle analytika společnosti Cyrrus Ondřeje Moravanského mají letos odbory argumenty, proč platy zvedat. „Podnikům se po dvou letech útlumu daří lépe. Kvůli oslabení ekonomiky navíc nerostla tolik inflace,“ řekl Moravanský. Přesto se odboráři shodují, že raději než zvyšování platů se snaží udržet zaměstnanost v podnicích.
KLÁRA ŽIDKOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI
Brno – Kapitálem pro podniky není jen stroj nebo auto, ale i člověk. Mnohé jihomoravské firmy proto investují do vzdělávání a zvyšování kvalifikace svých zaměstnanců. „Rozvoj schopností vlastních pracovníků je často klíčový pro přežití firmy, její konkurenceschopnost a získávání nových zakázek,“ zdůraznil ředitel Regionální hospodářské komory Brno Petr Bajer.
Potřebu rozvoje zaměstnanců potvrzuje i ředitel společnosti První brněnská strojírna Vladimír Koudelka. „Pro jednotlivé pracovníky zajišťujeme různá školení či postgraduální studia. Například na Vysokém učení technickém v Brně. Často také využíváme kurzy, které pořádá brněnská hospodářská komora,“ uvedl Koudelka.
Ředitel společnosti Roscomac CZ Jaroslav Franc naopak upřednostňuje školení zaměstnanců přímo uvnitř firmy. „Máme své vlastní odborníky. Zaměřujeme se na velmi přesné strojírenství, proto každý nový zaměstnanec absolvuje asi tříměsíčním zaučení s vlastním školitelem. Další rozšíření kvalifikace čeká i zaměstnance, kteří přecházejí ve výrobě k jinému stroji. Díky školení také hned vidíme, jestli našim nárokům může zaměstnanec vyhovět,“ popsal Franc. Podle něj nejsou školení mimo firmu dostatečně efektivní.
V brněnských závodech společnosti ABB zase kladou důraz na zlepšování jazykových dovedností. „Velké peníze investujeme do firemních jazykových kurzů. Pořádáme vzdělávací aktivity jak pro dělnické profese, tak manažery,“ uvedla personální ředitelka společnosti ABB v České republice Alena Ciprová.
Růst vzdělanosti a kvalifikace zaměstnanců podporuje také Regionální hospodářská komora Brno. Ročně pořádá asi osmdesát až sto školení zejména pro menší a střední firmy. „Témata přednášek vycházejí hlavně ze zájmů našich členských firem. Snažíme se ale vyhovět i ostatním,“ popsal ředitel brněnské komory Bajer. Dodal, že v současné době pořádá komora hodně kurzů zaměřených na stavebnictví. „Tomuto odvětví na jižní Moravě totiž v posledních letech poklesly zakázky a tím pádem i tržby,“ vysvětlil Bajer.
KLÁRA ŽIDKOVÁ