Rekonstrukce budovy známé jako "rohlík", ve které sídlí Univerzita obrany, začala letos v dubnu, a skončí v dubnu příštího roku. „Dělníci opraví fasády, okna a dveře, a zrekonstruují elektroinstalaci ve třetím, čtvrtém a pátém patře budovy. Také se doplní kamerový systém nebo vymění chladící jednotky," popsal opravy mluvčí Univerzity obrany Vladimír Šidla.

Celkové náklady na rekonstrukci jsou přibližně šestačtyřicet milionů korun. „Investorem stavby je správce objektu, tedy armádní Agentura hospodaření s nemovitým majetkem. Univerzita obrany je pouze uživatelem objektu," zdůraznil Šidla.

Investor na jednání týkající se plánovaných oprav budovy přizval zástupce odboru památkové péče brněnského magistrátu i Národního památkového ústavu. Ti mohou na vývoj oprav dohlížet na pravidelných kontrolních dnech, a k rekonstrukci kvůli historické hodnotě budovy vydali několik doporučení. „Jedním z nich bylo i doporučení týkající se výměny oken, ve kterém jsme zdůraznili, aby nová okna byla analogií původních, tedy aby měly dřevěné rámy se stejnou barvou," uvedl vedoucí magistrátního odboru památkové péče Martin Zedníček.

Historie budovy
– Navrhl ji architekt Bohuslav Fuchs
– Rohlík dělníci postavili v letech mezi léty 1936 a 1937
– Stala se sídlem Zemského vojenského velitelství pro Moravu a Slezsko
– Za druhé světové války v budově sídlil německý wehrmacht

Investor však zvolil okna plastová. „Nynější okna jsou kvůli svému stáří již nevyhovující. Výběr plastových oken souvisí se současnými finančními možnostmi investora," podotkl Šidla.

Nahrazení současných oken plastovými se památkářům nelíbí. „Plastová okna považujeme za nevhodné. Mají bílou barvu, čímž se vymykají doporučení, které jsme vydali," poznamenal Zedníček.

Památkáři ale nemají žádnou možnost, jak osazení plastových oken na Rohlík zabránit. „Budova není prohlášena kulturní památkou, tudíž Národní památkový ústav nemůže rekonstrukci nijak ovlivnit. Jedinou formou památkové ochrany, kterou budova má, je, že se nachází v ochranném pásmu brněnské městské památkové rezervace, čímž její úpravy podléhají jisté regulaci ze strany magistrátního odboru památkové péče. Výměna oken však do této regulace nepatří," uvedl ředitel Metodického centra moderní architektury v Brně Národního památkového ústavu Petr Svoboda.

Podle něj výzor oken patří k základním hodnotám každé budovy. „Plastová okna kvalitní meziválečné architektuře nesvědčí. Obzvláště v době, kdy lze s podobnými náklady pořídit dřevěná špaletová okna. Zodpovědný vlastník historické budovy jistě nemá zájem zničit její hodnoty," podotkl odborník.

Podle Šidly se při rekonstrukci dbá na historickou hodnotu budovy, která je výraznou stavbou brněnské meziválečné architektury. „Výrazem citlivého přístupu k opravám je výměna nepůvodních copílitových stěn v zadní části budovy za okna původního vzhledu, nebo dodržení původní barvy fasády. Budova také nově bude mít centrální klimatizační systém, díky čemuž z ní zmizí rušivé klimatizační jednotky na straně objektu u Björsonova sadu. Také jsme upustili od plánu na zateplení stavby," poznamenal Šidla.

Budova Rohlíku vznikla v roce 1937 jako vojenské velitelství. „Za druhé světové války měl v budově sídlo německý wehrmacht, po roce 1945 další vojenská velitelství. Od roku 1951 v ní sídlila Vojenská akademie Antonína Zápotockého," popsala využití budovy na internetové encyklopedii dějin města historička Barbora Loskotová.

Od roku 2004 Rohlík využívá Univerzita obrany. „Je sídlem rektorátu univerzity, děkanátu a kateder Fakulty vojenského leadershipu a Fakulty vojenských technologií," nastínil současné využívání budovy Šidla.

Podle odborníků ve městě již mnoho funkcionalistických budov poničily různé stavební úpravy, jako třeba zateplování. „Metodické centrum meziválečné architektury v Brně nyní připravuje publikaci, která bude vodítkem zejména pro výměny oken uvnitř památkových zón. Vydáme ji pravděpodobně na konci letošního roku," řekl Svoboda.