Placzek se narodil na konci září roku 1905 v domě číslo tři na náměstí Svobody. Byl nejstarší ze tří dětí Marianne a Alfreda Placzkových. Jako jediný z rodiny přežil druhou světovou válku. Přestože se snažil své příbuzné přesvědčit, aby uprchli před Hitlerem, poslechl ho pouze jeho bratr Friedrich. Odvezl svou těhotnou ženu do Anglie.

Sám Friedrich se ale vrátil do Alexovic, kde vedl otcovu továrnu. Právě v ní se týden po německé okupaci dostal do potyčky s nacisty, po které se v tovární vile zastřelil. Při transportu do koncentračního tábora zemřela jeho mladší sestra Edith, později nacisté zavraždili také oba rodiče.

Zdroj: Youtube

V té době se již celosvětově uznávaný fyzik Georg Placzek před nacisty ukrýval v Americe. K projektu Manhattan, utajenému americkému vývoji atomové bomby za druhé světové války, se Placzek spolu se svou skupinou připojil v roce 1943. Podobně jako spousta dalších evropských emigrantů byl klasifikovaný jako britský občan. Namísto Los Alamos tak pracoval v kanadském Chalk River. Jeho práce v oblasti matematické fyziky měla základní význam jak pro tehdejší vývoj atomové bomby, tak pro vývoj atomových reaktorů.

Placzek si byl blízký i se samotným otcem atomové bomby Robertem Oppenheimerem, kterého po svých zkušenostech s nacisty vehementně přesvědčoval o tom, že Amerika musí atomovou bombu vyvinout dříve než Hitler nebo Stalin.

Veronika Batelková na Masarykově univerzitě vyučuje předmět o dezinformacích a lektorovat jezdí i do zahraničí. Je předsedkyní spolku Zvol si info.
Děje se to běžně, říká o zveřejnění fotografie s primátorkou Brna odbornice

Po válce získal Placzek americké občanství a krátce pracoval v Los Alamos jako vedoucí teoretické skupiny. V roce 1948 začal působit v Ústavu pro pokročilá studia v Princetonu. Tam v té době shodou okolností pobýval například další významný brněnský vědec Kurt Gödel, Albert Einstein či Robert Oppenheimer, jež v ústavu dělal ředitele.

Krátce po svých padesátých narozeninách Placzek předčasně zemřel. Trápil ho tragický osud jeho rodiny a z něj pramenící deprese i další zdravotní problémy. V Brně jej dnes připomíná pamětní deska na jeho rodném domě. Marianne a Alfred jsou čestnými občany Ivančic pro jejich dobročinnost a solidaritu.

Zdroj: Brno.cz a článek Jiřího Širokého pro Ivančický zpravodaj