Kvůli tomu školy přijímají kohokoliv. Podle jihomoravského radního Lubomíra Šmída se tím zhoršila úroveň gymnázií i základních škol.

„Osmiletá gymnázia byla vždy brána jako výběrové školy. Dnes se tam ale dostane daleko více žáků základních škol, kteří by jinak pomyslným „sítem“ neprošli. To zhoršuje úroveň na základních školách, kde zůstávají jen ti nejhorší, i na gymnáziích,“ myslí si radní Šmíd.

Podle něj za vše mohou střední školy, které nemají zájem na tom, aby se počet studentů na gymnáziích snížil. „Má to svou logiku. Čím více studentů škola má, tím více dostane peněz ze státního rozpočtu,“ podotkl Šmíd.

S tím ale školy nesouhlasí. „Nemůžeme studentů nabrat, kolik chceme. Vždy záleží na tom, jaké máme kapacity. A o tom rozhoduje ministerstvo školství,“ brání se zástupkyně ředitele gymnázia ve Vídeňské ulici Hana Špičková.

Ministerstvo školství se však k situaci staví neutrálně. „Je sice pravda, že existuje jakýsi vrchní strop, který nesmí škola překročit, ale ve skutečnosti může Gymnázium přijmout tolik žáků, kolik uzná za vhodné,“ vysvětlil mluvčí ministertstva Ondřej Gabriel.

Ministerstvo se prý dokonce žádostem o navýšení kapacity ve školách nebrání. „Na žádosti o snížení ale většinou reagují zamítavě. Přitom snížení počtu studentů je jediná možnost, jak udělat z gymnázií opět výběrové a prestižní školy,“ vylíčil Šmíd. Špatné zkušenosti mají i učitelé, kteří jsou se studenty denně v kontaktu. „Studenti jsou jiní než byli kdysi. V každé třídě se najdou slabší „kousky“. Je to asi tím, že jsou slabé populační ročníky. Školy ale přesto chtějí třídy za každou cenu naplnit,“ popsal své zkušenosti středoškolský učitel Petr Odstrčil.

Více ve čtvrtečním Brněnském Deníku Rovnost