S čerty nejsou žerty. Ani v pohádce, ani v Židlochovicích na Brněnsku. Druhý ročník pochodu rakouských čertů, který město hostí šestadvacátého listopadu, může být i tamní poslední. Agentura iMATUN, jež událost v loňském roce do Židlochovic přinesla, chce kvůli sporům se starostou Janem Vitulou přesídlit do jiného města na jižní Moravě.

Podle nich si starosta přivlastnil jejich koncept události a z pořadatelství je vyšoupl bez jediného slova. „Zarazilo nás, když jsme v letošním roce zjistili, že radnice s rakouskými skupinami čertů, které se akce loni zúčastnily, vyjednává za našimi zády," upozornil za organizátory Jan Kolář. V loňském roce se přitom do Židlochovic na čerty přišlo podívat asi osm tisíc zvědavců.

Postup starosty označil Kolář za lstivý. „Po našich dotazech, co to znamená, se nám začal vyhýbat. Po předložení rozpočtu s námi přestal komunikovat úplně," doplnil. Zvažuje, že se bude bránit soudní cestou.

OBVINĚNÍ ODMÍTÁ

Starosta a lídr kandidátky TOP 09 a hnutí Žít Brno v letošních krajských volbách obvinění odmítá a případnému rozuzlení u soudu se nebrání. Podle něho město letos pořádá akci, protože už v loňském roce organizátoři Jan Kolář a Adele a Petr Steinbockovi její přípravu podcenili. „Bylo to totálně amatérské. Dohledu nad pochodem se muselo ujmout město. Zapojili jsme všechny složky integrovaného systému, vytvořili bezpečnostní plán akce, najali brigádníky z řad hasičů nebo vyznačili parkoviště. A to všechno jsme museli zaplatit," uvedl Vitula.

Podle Koláře ale v loňském roce město přispělo jen něco málo přes sedmdesát tisíc korun a navíc vydělalo na poplatcích za parkování. Vitula vyčíslil náklady na trojnásobek. Letos Židlochovice za hostitelství pochodu takzvaných krampusů zaplatí ze své kasy přibližně půl milionu korun.

DIVÍCÍ SE ČERTI

O postupu města se dozvěděli loňští organizátoři až od skupin rakouských čertů, kteří loni na jejich pozvání přijeli. „Zmátlo je, že s nimi nekomunikujeme my," dodal Kolář.

Letos jich i přes neshody mezi organizátory dorazí víc. Ulicemi Židlochovic se prožene osmdesát masek. „Byla by škoda, kdyby se akce letos konala naposledy. Děti už se na ni zase těší," postěžovala si Brňanka Tereza Komínková.

Lidé převlečení v maskách rakouských čertů na sobě mají i dvacet kilogramů těžký kostým. „Tradičně jsou masky ze dřeva. Připevňovaly se na ně kozí či mufloní rohy, oblečení je z kožešin," popsala etnografka Jana Poláková.