Podle členů výboru není metoda dost prověřená, oslovili proto ministerstvo školství, aby její výsledky zjistilo výzkumem. „Musíme vědět, jaký dopad má na znalosti žáků. Budou-li horší, mělo by ministerstvo něco dělat,“ poznamenal před nedávnem šéf výboru Václav Klaus mladší.
Metodu kritizují i matematici. „Matematika začíná až prací s abstraktními pojmy. To, co učí Milan Hejný, není matematika. Dokonce hlásá, že ji učitel nemusí umět. Hrůznější výrok si neumím představit,“ uvedl Dalibor Martišek z ústavu matematiky brněnské techniky.
Ředitelé škol, které s metodou v Brně pracují, ji brání. „Má zkušenost s tradiční výukou byla odrazující. Díky Hejnému už děti z předmětu nemají strach. Kritiku akademiků nechápu,“ sdělila ředitelka mateřinky v ulici Záhumenice Hana Lejsková.
Hejného metoda
∙ Alternativní výuka matematiky Milana Hejného.
∙ Dítě má matematiku objevovat samo a s radostí.
∙ Třeba odčítání se děti učí krokováním, v geometrii oblékají krychle.
Metodu používají i na základní škole ve Svážné ulici. „Odborníci by ji neměli zatracovat, dokud se neukáže dlouhodoběji. Třeba u přijímaček na střední školy,“ navrhl ředitel Petr Punčochář.
Plán výboru kritizují i rodiče. „Je to reakce zkostnatělého systému, který odmítá změny. Ti akademici nikdy neviděli dítě, které se učí matematiku nejen jako nutné zlo,“ řekla Alena Šafrová.
Podle Růženy Blažkové z Katedry matematiky Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity se úspěšnost metody odvíjí od mnoha faktorů. „Závisí na přístupu konkrétního učitele i na individualitě dítěte,“ míní.
Přístup nyní prověřuje ministerstvo školství, které mimo jiné na školách, kde vyučují Hejného metodou, do konce roku provede šetření. „Sledovat budeme, zda různé přístupy k výuce přinášejí i vedlejší benefity, například pozitivní ovlivnění čtenářské gramotnosti, rozvoj pozitivního učebního klimatu ve třídě, zájem o řešení matematických úloh, nebo zda mohou být pro některé skupiny žáků nevhodné,“ nastínila mluvčí Jarmila Balážová.
