Na vespě jezdí i celá jeho rodina. „V současné době máme v rodině pět skútrů vespa. Jak říkáme my vespaři, ideální počet vesp v rodině je x plus jedna," říká v rozhovoru pro Deník ambasador Motosalonu. Motorkářský svátek se koná v těchto dnech na brněnském výstavišti.
Jak často vyhledáváte podobné akce, jako je Motosalon?
Takových akcí zase tolik není, ale na Motosalonu už jsem byl už několikrát. V Brně jserm poprvé, je pravda, že do Letňan (v Praze - pozn. red.) to mám blíže. Letos jsem tady poprvé i oficiálně, mám tady i nějaké povinnosti. Jinak jsem chodil spíše jako čumil. Těším se, že uvidím nějaké nové krásné stroje.
Kdy vás chytila vášeň do motorek?
Po deseti letech v jedné stopě na kole v Praze. Považoval jsem ho za dobré přibližovadlo, zároveň to bylo dobré na udržování fyzičky. Ale měl jsem hrozné pády, protože je to absolutně nerespektovaný dopravní prostředek. Nevím, proč v České republice se nedokážeme srovnat s cyklisty, když to zvládnou Italové, kteří jsou daleko ohnivější.
V rozhovoru se dále dočtete:
- Kdy si David Matásek koupil první motorku?
- Proč se rozhodl pro vespu?
- Kdy na ni narazil poprvé?
- Kolik najezdí za rok na motorce kilometrů?
Takže vás donutily pády?
Řekl jsem si, že si musím pořídit něco, co má výhodu jednostopého vozidla, co se všude dostane a zaparkuje, ale zároveň trochu vydává nějaký zvuk a je respektovanější než kolo. Rozhodl jsem se, že si pořídím skutr. Zrovna jsem se vrátil z dovolené v Řecku, kde jsem tomu propadl. Když jsem se rozhodoval, co si pořídím, řekl jsem si, že to musí být praotec všech skútrů, což je vespa.
Kdy jste si tedy koupil první motorku?
Bylo to asi před sedmnácti lety. Samozřejmě jsem jako puberťák jezdil na motorkách, ale pak přišla rodina. Nebyl jsem pravověrný motorkář, to se stalo až později.
Jedině vespa?
Jenom vespy se mi líbí. Už jsem naprosto nesmířlivý vůči ostatním skútrům. Je to naše vášeň.
Kde jste na vespu narazil poprvé?
Bylo to ve filmu Quadrophenia. Až potom byly Prázdniny v Římě. V současné době máme v rodině pět skútrů vespa. Jak říkáme my vespaři, ideální počet vesp v rodině je x plus jedna. Jezdí celá rodina, kdo má papíry. Děti vozíme taky.
Fotogalerie: Známé tváře z motosportu se potkaly na focení vizuálu pro Motosalon.
Jak složité nebo jednoduché bylo přemlouvat členy rodiny k ježdění na vespě?
Vůbec. To se bere jako samozřejmost. Máme jak moderní stroje do města, na denní používání, tak i veterány.
Jezdíte na vespách i na dovolenou?
Začali jsme s výlety kolem Prahy, pak jsme vyjeli i trochu dál, třeba na Vysočinu, na Plzeňsko. Máme klub. Je to směska veselých lidí, většinou různých profesí, je mezi námi hodně dam. Jednou někdo řekl: ‚Pojeďme na velký sraz do Itálie.‘ Ťukali jsme si na čelo. Mezi Českou republikou a Itálií jsou Alpy a objíždět to přes Maďarsko se nám nechtělo. Nakonec jsme to dali. Stal se z toho každoroční rituál. Ne že bych to já jel každý rok, ale vždy někdo z našeho klubu jede. Jedná se o velký italský sraz. Přijedou lidé z Balkánu, z Německa, z Itálie. Tam se sejde někdy možná i dva tisíce strojů. Je to velký svátek. Hodně veteránistů i moderní skútry.
Používáte ještě i auto?
Samozřejmě, když vezeme něco objemnějšího. I když už jsem na vespě vezl ledacos. Obraz, žebřík, běžně i velké nákupy. Naučili jsme se stroj správně zatížit. Když jedeme na výlety mám lodní pytel mezi nohama, aby těžiště bylo co nejníž. Na vespu se nedělají žádné kufry. Auto používáme, jen když vezeme něco opravdu objemného nebo když někam jedeme jako rodina.
Kolik za rok na vespě najezdíte kilometrů?
Je to individuální. Záleží na pracovním vytížení. Když pracuju, jezdím jen do práce, a tak moc nenajezdím. Bydlím skoro v centru Prahy. Ale někdy i tři a půl tisíce kilometrů, čtyři tisíce. Jezdíme celoročně v Praze. Suchý mráz nevadí jezdci ani vespě.
