Brněnským náměstím Svobody bez zastavení v sobotních dopoledních hodinách prochází jen málokdo. Kromě pohledu na letadla se tam lidé tlačí ve frontách také k prohlídce historických vozů hromadné dopravy, které stojí ve dvou dlouhých liniích od jednoho konce náměstí k druhému. Dopravní nostalgie pořádaná brněnským dopravním podnikem přilákala několik desítek, možná i stovek návštěvníků. Trolejbusy sloužící cestujícím v minulém století zaparkovaly také v nedaleké Brandlově ulici.

Nejvíce těsno je zájemcům u lokomotivy a osobního vagonu nejstarší tramvaje Caroline, která je jako jediná z vystavených vozů poháněna párou. Také kvůli snímku s tímto historickým skvostem musí příchozí trpělivě počkat. Na vůz totiž míří hned několik fotoaparátů a kamer zároveň, stejný počet lidí se snaží zaujmout místo před objektivy.

Ostatní trpělivě vyčkávají, až na ně přijde řada a dostanou se k prohlídce vagonu Caroline také zevnitř. „Přišli jsme se s rodinou podívat na Carolinu, zajímala mě také Pragovka kousek opodál. Nejvíce nás tady zaujaly nejstarší vozy, jako asi každého,“ říká Petr Kadlec, stojící s rodinou vedle zelené nablýskané parní tramvaje.

O něco dál stojí starý trolejbus. Na rozdíl od tramvají, kterým k ovládání sloužily dvě kovové kliky, tam příchozí mohou nahlédnout na místo řidiče a zatočit si volantem. Tlačítka pod ním nejvíce lákají malé návštěvníky.

V zadní části trolejbusu je dnes již nezvyklé sedadlo s pultem sloužící k prodeji jízdenek. Jeho účel vysvětluje také jeden z otců svým dvěma synům.

Uslyší jej malá Anička Vaníčková a rychle utíká zaujmout toto místo. Přitom volá na svého malého brášku s tátou. „Pojďte si koupit jízdenky, musíte si je koupit, i když tady jen sedíte. Já vám je odtrhnu. A sem do kasičky přijdou korunky,“ vesele ukazuje na otvor v pultu před ní a podává pomyslný lístek bratrovi.

Do vozu vstupují další zájemci o jeho prohlídku a usedají na starých vypolstrovaných sedadlech. „Vůbec jsem o této události nevěděla, zrovna jsme projížděli centrem města a rozhodli jsme se zastavit. Tolik dobových vozů je jen málokdy k vidění na jednom místě,“ uvedla Šárka Tlustá.

Nadšence, pamětníky nebo rodiny s dětmi přilákala na třetí nástupiště brněnského hlavního vlakového nádraží událost s názvem Dopravní nostalgie také v neděli dopoledne. Krátce před půl jedenáctou přijíždí historická parní lokomotiva a za hlasitého skřípění brzdy zastavuje na páté koleji. Dav lidí se okamžitě dělí do řad k jednotlivým vagonům, kam mají koupenou jízdenku.

U jednoho z nich přihlíží také Květoslav Havlík ze společnosti Kordis, která měla tuto část události na starost. „Dvě stovky jízdenek na dopolední trasu byly vyprodány už v pátek, v každém vagonu je ale ještě pár míst pro příchozí. O cestu je velký zájem, bohužel není možné z technických důvodů zvládnout více než tři cesty za den. Parní lokomotiva je jedinou v Jihomoravském kraji,“ upřesňuje.

Okružní jízdy vlakem se nemůže dočkat také tříletý Luboš Čapka. „Mám doma i Pendolino,“ chlubí se.

Jízdu historickým vlakem absolvuje poprvé. „Syn si nehraje s ničím jiným, než s vláčky. Kvůli tomu také denně dojíždíme z Králova Pole vlakem a ne tramvají. Takhle starým vlakem ale společně jedeme poprvé,“ vysvětluje jeho maminka Petra Nentwichová.

U oken postávají mávající rodiče a lidé, kteří se nepřišli svézt, ale jen podívat nebo historický skvost zvěčnit mnohdy také dobovými fotoaparáty. Nejvíce se jich sešlo u lokomotivy, která mezitím přijela z druhé strany vlaku.

Za hlasitého houkání se line hustý šedý dým z jejího komínu a naopak čistě bílá pára uniká zespodu pod koly. Vlak odjíždí, za sebou nechává hlouček lidí a oblaka kouře stoupající vzhůru.