Jeho původní tvář, kterou mu dlouhá léta dávala německy hovořící kulturní elita, setřely spojenecké bomby a poválečné nadšení.

Dům umění postavil v roce 1910 architekt Heinrich Ried jako „Dům umění císaře Franze Josefa“ ve stylu takzvané vídeňské secese. Jeho projekt zvítězil v národní německé soutěži a dobová kritika jej dobře přijala.

„Tehdy to byl jediný prostor přímo určený k pořádání uměleckých výstav. Ostatní v Brně vznikly až jako přestavby jiných objektů,“ vysvětlil historik architektury Jindřich Chatrný.

Podle některých odborníků byl ale sloh, v němž výstavní dům Heinrich Ried postavil, už ve své době přežitý. „Těžiště secesního stavitelství se od roku 1906 mezi progresivními architekty přesouvalo k jasným čistým plochám. Například v roce 1908 přišel vynikající architekt Josef Gočár s mimořádně strohým pojetím secese a o několik let později začal jeho žák Pavel Janák s českým kubismem. Proti nim vypadal Dům umění zastarale,“ myslí si historik architektury Jakub Potůček. Současně dodává, že jen o několik let později se zrodil funkcionalismus.

Během války se v domě vystavovaly spíše předměty, které múzy umlčují – tedy zbraně. „Hned po porážce u Stalingradu, kterou Němci prezentovali jako vítězství, se v budově konala výstava německých i ukořistěných ruských zbraní,“ vzpomíná znalec brněnské historie Radovan Poděl.

Neporušenou vizáž si dům udržel jen do roku 1945. „Stál jsem na rohu ulic Vlhká a Cejl ve chvíli, kdy na město dopadly bomby. Zásahy dostala budova divadla i objekt magistrátu, kde bylo tehdy celní ředitelství. Bomba pak padla i na Dům umění a poničila ho,“ řekl Poděl.

Přestavba poškozeného objektu byla v roce 1946 svěřena architektu Bohuslavu Fuchsovi. Podle odborníků ale nedopadla moc dobře. „Fuchs je skvělý architekt, ale v rámci celého jeho díla to není právě povedená stavba. Ale to je dáno spíše dobou vzniku a omezenými možnostmi,“ myslí si historik Potůček.

Dům umění čekají v příštích letech další změny.

„Plánovaná rekonstrukce půjde pořádně do hloubky. Kdybychom v domě udělali pouze kosmetické úpravy na fasádě, bylo by to vyhazování peněz oknem. Musíme toho spoustu opravit,“ řekl architekt Petr Hrůša, který obnovu povede.