Vůně kávy, tlumené osvětlení, spiklenecké povídání. Za těmito slovy se ukrývá obraz ideální kavárny. Jedna z takových útulných kaváren stávala do počátku dvacátého století na rohu brněnských ulic Běhounská a Kozí.

Velmi úspěšně ji provozoval bohatý obchodník J. Spranz. „Spranzova kavárna byla velmi oblíbená, a to zejména u brněnských důstojníků. Měla také jednu zvláštní raritu: skleněný pavilonek před domem, který bodří Brňáci nazývali opičí klecí,“ uvádí historik Karel Altman ve své knize Krčemné Brno.
Podobnou skleněnou přístavbu měla i Packfeifferova kavárna na Kolišti.

Historie domu, ve kterém byla v devatenáctém století Spranzova kavárna, je ale mnohem bohatší. Jeho počátky sahají až do čtrnáctého století. Tehdy dům patřil jistému Jiljímu a honosil se poetickým jménem Ptačí dům. Místo, na kterém dům stával, asi předurčil osud k tomu, aby sloužilo k setkávání Brňanů.

Kavárně předcházel vyhledávaný hostinec U zlaté studně. Usedlíci ho tak pojmenovali po studni, která před ním stála již od poloviny čtrnáctého století.
Bohužel poslední majitel hostince s ním žádné velké štěstí nenadělal. Zkrachoval a zemřel úplně bez peněz v nedalekém měšťanském chudobinci v nepoeticky pojmenované Hřbitovní uličce.

Smutně skončil také dům. Radní na přelomu devatenáctého a dvacátého století rozhodli o jeho zbourání. Dopadl stejně jako mnoho jiných v okolí.
Na jeho místě na počátku dvacátého století vyrostl dům nový, mnohem větší a s kavárnou. „Nazývali ji Margaretenhof nebo Marienhof, a to podle sošky madony, která je dodnes na fasádě,“ objasnila původ jména kavárny brněnská historička Milena Flodrová.

Nebyla to ledajaká kavárna. Usídlil se v ní německý šachový spolek Deutscher Schachverein. Jeho předsedou byl pozoruhodně nadaný Ignatz Schütz, asistent slavného vídeňského matematika, fyzika a filozofa Ludwiga Boltzmanna. Schütz byl i redaktorem brněnských německých novin Tagesbote. V roce 1919 jako vášnivý šachista prosadil, aby v nich denně vycházela hojně čtená šachová rubrika.

Nyní je na místě cukrárna Aida a šachy se tam dávno nehrají. Věrna své dlouhé tradici je i nynější kavárna oblíbeným místem Brňanů.
„Chodíme sem s kamarádkou často. A to hlavně kvůli hezkému okolí,“ poznamenala například Alena Trojanová.
Nedávno se na prostranství před kavárnou Aida znovu objevila i Zlatá studna a s ní jako by se definitivně vrátila i poetika starých časů tohoto místa.